1. díl – Now You Know

První věc, co byste měli vědět, je, že se Edie Britt ve skutečnosti nikdy nechtěla zabít. Ale někdo, koho milovala, se ji chystal opustit. Tak naplánovala každý detail, od šátku, na kterém bude viset, po dopis na rozloučenou popisující její zoufalství. Teď Edie zbývalo jen…čekat…až se její milovaný vrátí domů.
Edie věděla, že aby si udržela muže, musí najít tu správnou chvilku, kdy se pustit…její načasování bylo k smrti špatné.
Když Edie strčial do židle, na které stále, přišla paní McCluskey. A odvedla Carlose, kterému chtěla ukázat jeho popelnice, které stojí ještě v sobotu večer venku, přesto, že popeláři jezdí již ve čtvrtek. Carlos jí slíbil, že je uklidí. Když stojí s paní McClusky venku všimnou si, rozvíceného okna a vidí Edie jak visí a tak Carlos běží nahoru a zachrání jí.
A takto Carlos Solis přišel právě včas, aby zachránil život Edie Britt. Samozřejmě, že kdyby věděl, co se chystá udělat s jeho životem, nechal by ji tam viset.
Je jistá chvíle v noci, po tom, co byly děti uloženy, a manželé začali chrápat, kdy jsou ženy vzhůru a přemýšlí o tajemstvích, která skrývají před přáteli. Může to být improvizovaná svatba…nebo nedávno objevený nádor…nebo vymyšlené těhotenství. Ať jde o cokoliv, myslí jen na to, dokud se neobjeví něco, co jim připomene, že ostatní mají tajemství také.
Edie je na přístrojích, ale bude v pořádku. Bree, Susan a Lynette přijdou podpořit Carlose do nemocnice.
Viktor klepe na Gabby, která je dlouho v šatně. Aby již šla za ním, že mají svatební noc, a že to má být noc na kterou nikdy nezapomene. Gabby mu přes dveře říká, že na ní určitě nikdy nezapomene. Vedle sebe má sbalené kufry. A vzpomíná na chvíle odpoledne, kdy jí Carlos řekl, že spolu utečou. V tom jí volá Carlos, že pro ní dnes nemůže přijet, že Edie je v nemocnici. A že nyní jí nemůže opustit.

O měsíc později.
Susan s Mikem jsou 1.měsíc svoji. A Susan mu dá u snídaně vlastně vyrobené přáníčko. Mike se jí omlouvá, že pro ní nic nemá, protože nevěděl, že to budou slavit.

Susan: “Byli jsme poslední čtyři týdny tak šťastní, že jsem myslela, že bychom to měli oslavit. Jsi šťastný, že jo?“
Mike: “Nikdy jsem nebyl šťastnější.“
Susan: “To je milé.“
Susan se zamyslí a podezřívavě se dívá na Mika a pak z ní vypadne…
Susan: “Nevěřím ti. Někdy tě pozoruju a vypadáš dost…nepřítomně. Jako by ti něco chybělo.“
Mike: “Nic mi nechybí.“
Susan: “Takže náš společný život je přesně takový, jaký sis ho představoval? Máš vše, co jsi chtěl?“
Mike: “Jo, v podstatě.“
Susan: “’V podstatě‘ znamená, že něco chceš a nemáš to. Jak ti to můžu dát, když mi neřekneš, co to je?“
Mike: “Susan, přísahám, splnily se mi mé nejdivočejší sny. K zulíbání šťastný. Rozumíš?“
Susan: “Tohle manželství je v háji.“

Lynette chodí na chemoterapii a vypadali jí vlasy a tak nosí paruku, jelikož nechce nikomu říci, že má rakovinu.

Gabby s Viktorem zatím žijí v jejím starém domě. Viktor ho právě prochází s realitním makléřem, ale Gabby mu říká, že ještě není připravena dům prodat.

Děvčata se sejdou před Susaniným domem a dívají se na stěhováky, kteří právě nosí nábytek jejich nových sousedů do domu. V tom přijede auto před dům a z něj vystoupí žena: Susan k ní utíká a volá Katherin. Ukáže se, že nový sousedé jsou Katherin se svým manželem (lékařem) a dcerou Dylan. Katherin žila na Wisteria Lane již před 12 lety, ale pak se náhle aniž by se rozloučila odstěhovala ze dne na den pryč. Katherin pozve holky na limonádu a povídají si.

Bree: “Mám takové štěstí, že jste sousedé.“
Kahterin: “Ne, to já jsem ta šťastná. Podívejte na ten výhled. Tvoje zahrada je naprosto dechberoucí. A ta borovice na dvorku…“
Bree: “Má radost a pýcha.“
Kahterin: “Úplně mě ničí, že tě musím požádat, abys ji pokácela.“
Bree: “Promiň?“
Kahterin: “Je mi líto, ale nemůžu pěstovat svou oceňovanou zeleninu, když ten strom brání slunci.“
Bree: “No, tvé zeleniny je mi líto, ale ta borovice chrání můj výhled na Purcellinu zahradu. A kdybys někdy viděla paní Purcellovou opalovat se, věděla bys přesně, co pro mě ten strom znamená.“
Kahterin: “Nechci se hádat. Toho stromu se nedotkneme, dokud na náš problém nenajdeme řešení. . . . Záclony, možná.“

Bree je s Orsonem na nákupech v obchodím centru a potkají tam paní McKeeverová, která si chce sáhnout na Breeino břicho, ale Bree je téměř napadne.
Susan je na prohlídce u gynekologa. Ale Dr. Gorenbergovi právě rodí Pacientka a tak má Susan prohlídnou jeho nový partner, z kterého se vyklube manžel Katherin. Susan mu říká, že má nepravidelnou periodu a on se jí začne ptát na různé příznaky a naznačí, že by mohla být již v přechodu, čemuž se Susan urputně brání tím, že tak stará ještě není. Nakonec si nechá udělat test krve, který má ukázat zda je v přechodu či ne.
Lynette je s matkou na školním představní svých dětí a udělá se jí špatně a tak se vyzvrací se do cizí kabelky. Karherin pořádá v sobotu barbecue, kam pozve všechny z Wisteria Lane.
Mike se Susan jsou také u Katherin na barbecue a jsou u občerstvení. Mike si nandavá vajíčka a říká. . .

Mike: “Myslím, že tahle vajíčka mají to nejlepší za sebou.“
Susan: “Takže se jich vzdáš a zbavíš se jich.“
Mike: “No, jo. Když je majonéza dlouho na slunci, může tě zabít. Všechno v pořádku? Jsi dneska nějaká mrzutá.“
Susan: “Jo, zvykni si na to.“
Mike: “Dobře, udělal jsem něco?
Susan: “Ne, jsem jen trochu…Víš co? Zapomeň na to. Jdeme jíst.“
Paní McClusky volá na Susan, že jí se svými přítelkyněmi (všechny jsou již hodně dlouhou dobu v důchodu) drží místo u stolu. Susan se na ně podívá, začne brečet uteče pryč.

Susan pak Mikovi říká, že je nejspíš již v menopauze. Mike jí říká, že to není nic hroného, že je to přirozená část života. Ale Susan to tak nevnímá. Jelikož ví, že on chtěl mít děti. Ale Mike říká, že se shodli na tom, že je mít nebudou. Susan se ale bojí, co když si to rozmyslí. Mike jí ujišťuje, že si to nerozmyslí.
Edie se vrátila z nemocnice. Zatím co si Edie povídá s holkama, tak Carlos jde odnést věci do domu. Edie se seznámí s Katherin a vypráví jim jak celá tato záležitost s jejím oběšením upevnila vztah mezi ní a Carlosem a že dokonce začali už mluvit i o manželství. Gabby když to slyší, tak jde k autu za Carlosem.

Gabriell: “Slyšela jsem, že jsou na místě gratulace. Edie právě oznámila, že se budete brát. Všechno nejlepší!“
Carlos: “Nejsme zasnoubení. Byla to jen taková ‚co když‘ konverzace.“
Gabriell: “Vážně? Protože ona si myslí, že se budete brát. Všichni ostatní si myslí, že se budete brát. Takže znovu, všechno nejlepší.“
Carlos: “Gaby, ta žena se pokusila zabít, protože jsem ji opustil. Nezvládá dobře zklamání.“
Gabriell: “To já taky! Říkal jsi, že se mnou chceš utéct, a pak se mi měsíc neozveš.“
Carlos: “To jen proto, že jsem se staral o Edie, ale to neznamená, že jsem na tebe neustále nemyslel.“
Gabriell: “Nemyslel.“
Carlos: “Ano, myslel. Každou vteřinu každého dne.“

Bree si povídají s Orsonem a Bree si omylem zapíchne do břicha nůž a nevšimne si toho. Ale všimne si toho Ida, která hned volá Adama (manžela Katherin), aby jí pomohl. Ale Orson mu říká, že se nic neděje, že to byl jen takový trik co dělají, aby vyděsili lidi.
Lynette by se měla podílet na dekoraci na večírek, ale nic nedělá. Jelikož na to nemá sílu. Muriel jí stále uhání, aby již začala něco dělat, až se Lynette už neudrží a strhne si na barbecue paruku a řekne Muriel že má rakovinu.
Orson chce již ukončit přetvářku, že Bree je těhotná, ale ta to nechce ukončit.

Bree: “Nevzdáme to kvůli menšímu nedorozumění.“
Orson: “Kolik dalších nedorozumění nám projde? Včera to byla stará dáma u Macyho v oddělení obuvi. Dneska kouzelná vidlička v břiše. Brzy se celé tohle divadlo provalí a budeme ponížení.“
Bree: “Už jsme moc daleko.“
Orson: “Mohli bychom jet na výlet, říct lidem, že jsi potratila, když jsme byli.“
Bree: “A co by se pak stalo s dítětem?“
Orson: “No, nechala by si ho Danielle.“
Bree: “Myslíš, že by Danielle dokázala vychovat dítě? Orsone, viděl jsi ji v akci. Je povrchní a sobecká! Zničila by tomu dítěti život!“
Orson: “Jak to můžeš říct?“
Bree: “Protože jsem její matka. A vím, co jsem stvořila, a to je pravé ponížení. Orsone. To dítě si zaslouží víc. A já teď vím, co dělat. Prosím. Prosím, nech mě to zkusit.“
Orson: “Takže to, co opravdu chceš, je druhá šance?“
Bree: “Bylo by to tak hrozné?“
Orson: “No, pak…Ať divadlo pokračuje.“

Holky si spolu sednou a Lynette jim začne vyprávět, . . .

Lynette: “Takže mám půlku chemoterapie za sebou a můj doktor pevně věří, že to zvládnu, takže se můžete uklidnit. Neumřu.“
Gabriell: “No, ne, když tě nezabijeme my.“
Susan: “Do háje, Lynette. Co jsme to říkaly o Mary Alice? Po Edie? Proč nám nic neřekly? Jsme tvoje kámošky. „
Bree: “Proč jsi nám to neřekla?“
Lynette: “Jen se mi líbilo, že jsem mohla nasadit paruku a vypít si s vámi šálek kafe a drbat ty nové sousedy. Víte, na pět minut jsem mohla předstírat, že“ nejsem nemocná. Ale jakmile přátelé vědí, že jste nemocná, už nic předstírat nemůžete, protože jim to vidíte v očích– ten strach, tu lítost.“
Susan: “To je všechno co v našich očích vidíš, Lynette?“
Lynette: “Ne. Jistě, že ne. Víte co? Uzavřeme dohodu. Už žádná tajemství. Od teď si budeme říkat všechny šokující detaily našich životů.“
Susan: “Jdu do toho.“
Gabriell: “Já taky.“
Lynette: “Jsi s námi?“
Bree: “Rozhodně. Už žádná tajemství.“

Gabriell přijde večer za Viktorem a chce si s ním promluvit o jejich manželství. Říká mu, že skutečně není šťastná, že potřebuje vědět, že je u něj na prvním místě. Gabby navrhne, že by si měli zajet na pár týdnů někam na dovolenou. Viktor souhlasí. Vytáhne svůj diář a jak listuje, tak zde má otec narozeny, zde otevírá školu atd.. A tak navrhne Gabriell duben. Gabby je smutná, jelikož si uvědomí co pro Viktora znamená.
Carlos s Gabriell se stále stýkají.
V dětství byli Julie a Dylan nejlepší přítelkyně. Ale Dylan si teď vůbec na Julii nepamatuje. Julie s Dylan sedí venku a Julie jí ukazuje pár fotek z děství…

Julie: “No tak. Musíš si pamatovat svýho kluka Joeyho Millera. Běhala jsi za ním kolem hřiště.“
Dylan: “Vážně? Tipovala bych, že se mi líbil tenhle s tím sexy prstem v nose.“
Julie: “Takže si nepamatuješ nikoho z dětí, se kterými jsme si hrávaly?“
Dylan: “Ne. Abych byla upřímná, o životě tady si nepamatuju nic.“
Julie: “Vážně? Tak jaká je tvoje první vzpomínka?“
Dylan: “Nevím, jestli je to vzpomínka, ale…Roky se mi zdával jeden děsivý sen. Jsem vážně malá…a v mém pokoji je chlap… a snaží se mě chytit…“
Julie: “To je děsivé. Mluvi…mluvila jsi o tom někdy s někým?“
Dylan: “Myslíš s terapeutem? Moje stará chůva to navrhovala, ale máma se rozčílila a zatrhla to.“
Julie: “Vážně?“
Dylan: “Jo. A tu chůvu vyhodila.“

Adam přijde za Susan domů.

Adam: “Dveře byly otevřené.“
Susan: “V pohodě. Co se děje?“
Adam: “Nejdříve mě dovol říct, že tohle je jeden z nejtrapnějších okamžiků mé kariéry a že máš každé právo mě nenávidět.“
Susan: “Adame, nemám tušení, o čem to mluvíš.“
Adam: “Přišli ty výsledky a tvoje hladina estrogenu je v pořádku. Nezačíná ti menopauza.“
Susan: “Vážně? To je úžasný!“
Adam: “Je toho víc.“
Susan: “Víc?“
Adam: “Jsi těhotná.“
V tom přijde do pokoje Mike.
Mike: “Cože? Co to právě řekl?“
Susan: “Já jsem těhotná?“ Susan se podívá na Mika.
Susan: “Řekl, že jsem těhotná.“ Mike Susan políbí.
Mike: „Nikdy jsem nebyl šťastnější.“

Calos spí v obýváku na gauči a přijde za ním Edie. A říká mu, že ví o jeho účtu na Kajmanských ostrovech s 10 miliony dolarů.

Edie: “Stýská se mi, když jsi pryč. Když se hrabu ve tvých věcech, připadám si, jako bys byl u mě. Co sis myslel, že udělám? Řeknu to lidem? Prásknu tě? Zkusím se k němu dostat? Nezajímají mě tvoje peníze, Carlosi. Zajímáš mě jenom ty. Proto tenhle vztah bude fungovat. Můžeš mi věřit co se týče tvých tajemství…stejně jako já můžu věřit tobě, že mi neublížíš.

Je jistá chvíle ráno…nastane po tom, co děti odejdou do školy a manželé zamíří do práce. Je to chvíle, kdy ženy přemýšlí nad tajemstvími, která mají před svými přáteli…a jak by byli šokovaní, kdyby pravda vyšla najevo. A jak udělají vše, co je v jejich moci, aby tomu zabránily. Ale co ty šťastné ženy, které už nemají žádná tajemství? Na co každé ráno myslí ony?

Susan: “Děje se něco?
Julie: “To jen…S Dylan jsme bývaly nejlepší kámošky. Chci říct, dělaly jsme spolu všechno.
Susan: “Já vím. Byla pro tebe jako sestra.
Julie: “No…Ta holka, se kterou jsem teď byla… A vím, že to bude znít šíleně. To není ta samá holka.

Tyto ženy tráví rána přemýšlením o svých sousedech…a o tajemstvích, která mají.
Katherin stojí v jednom pokoji ve svém novém domě.

Adam: “Tady jsi. Volal jsem tě. To je ten pokoj?
Katherin: “Ano.
Adam: “Dylan se mě ptala, jestli se sem může nastěhovat.
Katherin: “Tak ji nech.
Adam: “Ty si můžeš pamatovat, co se tu stalo, ale ona ne.
Katherin: “Na tom nezáleží.
Adam: “Nedovolím to. Jsi v pořádku? Neudělali jsme chybu, že jsme se sem vrátili?
Katherin: “Měli jsme na výběr?

Odejdou z pokoje a zamknou ho.