1. část
Když Gabrielle Solis souhlasila, že si vezme Victora Langa, byla odhodlána mít velice tradiční svatbu. Byla ještě více odhodlána být velice tradiční nevěstou. Díky tomu byl kapesníček v jejím výstřihu vypůjčený…podvazek na její noze modrý…a diamanty na jejích uších staré. Ale bohužel pro Gabrielle, něco chybělo. A přepadla ji tradiční panika.
Bree měla Gabriell donést něco nového, aby její svatba byla dokonalá. Ale už měla zpoždění a tak Gabby přepadla panika, kde je. Holky si už o Bree také začali dělat starosti, když v tom ale přišla. A přinesla víc než jen „něco nového pro Gabriell“.
Jak slíbila, Bree přišla s něčím novým. A také…přinesla náramek.
Bree byla těhotná.
Gabby volá Carlosovi, aby se ujistila, že přijde na její svatbu.
Carlos: “Nosím smůlu. Šel jsem na tvoji poslední svatbu a koukni, jak to dopadlo. No tak, Gaby. Oba víme, že by bylo trapný, kdybych tam šel.“
Gabriell: “Dobře, možná trochu, ale bude trapnější, když nepřijdeš. Hele, všichni vědí, že žiješ s Edie. Když přijde sama, lidé si budou myslet, že jsem ji požádala, aby tě nevodila, jako by mě štvalo, že jste spolu.“
Carlos: “Ale tebe to štve. Šílela jsi, když jsi to zjistila.“
Gabriell: “Proto musím lidem ukázat, že mi to nevadí. Prosím, považuj to za svatební dar.“
Carlos: “Ale vynechám obřad.“
Gabriell: “Cože? A přijdeš jen na recepci? To nemůžeš.“
Carlos: “Nechci udělat scénu. Budeš přísahat „Dokud nás smrt nerozdělí,“ vybuchnu smíchy, lidi budou zírat…“
Gabriell: “Recepce začíná ve čtyři.“
Viktorův otec přijel na svatbu a večer večeří s Viktorem a Gabriele. Viktor s otcem se začnou bavit o kandidatuře na guvernéra. Gabriell se začne smát a ujišťovat, že to Viktor nemyslí vážně. Ale ten to myslí smrtelně vážně.
Mike teď pracuje jako 24 hodinnový instalatér. Aby vydělal nějaké peníze na Susaninu svatbu snů. Susan se ale vůbec nelíbí, že se plíží ven uprostřed noci, aby někomu opravil potrubí.
Mike: “Vážně chceš náš společný život začít takhle? V dluzích?“
Susan: “Ne, chci začít šťastná. Ale očividně jsi naštvaný a já nevím proč.“
Mike: “Nejsem Ian. Nemůžu si dovolit nastěhovat tě do zámku, nebo s tebou letět do Paříže, ale budu prokletý, jestli ti nedám stejnou svatbu snů, jakou by ti dal on.“
Lynettina matka přijela dceři pomoci s dětmi, zatím co ona se bude chodit na chemoterapii. Lynette ale z její přítomnosti není moc nadšená!
Lynette: “Zvládnu to. Ty jsi přežila rakovinu prsu, zatímco jsi nás tři vychovávala sama.“
Matka: “Nebyla jsem sama. Měla jsem tebe. Lynette bylo třináct, přesto se starala o své sestry, uklízela dům, vařila jídlo a já jsem byla zkroucená nad kýblem a blila jsem jak Alík.“
Lynette: “No, tak to dopadá, když kombinuješ chemoterapii s vodkou.“
Matka: “Můžeš se do mě navážet, jak chceš, Lynette. Nepřijela jsem se hádat. Věř mi, koláčku, naučila jsem se nazpaměť celý seznam věcí, o kterých se už nemůžeme bavit, a jestli to znamená, že spolu budeme muset tři měsíce mluvit o počasí, tak dobře. Ale já zůstavám.“
Gabby se nelíbí že Viktor chce kandidovat na guvernéra. Těšila se, že povedou poklidný život ve Fairview a ne, že budou pořád chodit po meetincích a fotit se.
Gabriell: “Hele, ne! Už jsem se provdala za muže, který stavěl kariéru přede mně, a přísahala jsem, že znovu už to neudělám.“
Viktor: “A já jsem přísahal, že nenechám pitomou ženskou brzdit mě. To nevyznělo tak, jak jsem chtěl. Omlouvám se. Promiň. Vážně mě to mrzí. Jsem jen poslední dobou pod velkým tlakem.“
Gabriell se oblékne a je na odchodu.
Gabriell: “Tady je něco, o co už se nemusíš starat…naše svatba.“
Viktor: “Nemůžeš zrušit svatbu. Na to už je pozdě.
Gabriell: “Co se mě týče, je právě na čase.“A odejde.
Gabby spí v noci ve svém domě. Ráno za ní přijde Viktorův obec. Který se jí přišel omluvit, . . .
Gabriell: “To, co se stalo, není vaše vina.“
Viktorův otec: “To není tak docela pravda. Naštvala jste se jen proto, že Victor chce být guvernérem. Chce být guvernérem jen kvůli mně.“
Gabriell: “Jen jste to navrhl. Nemůžete ho donutit jít za něčím, co sám nechce.“
Viktorův otec: “To teda můžu. Už odmalička se Victor může přetrhnout, aby splnil očekávání svého velkého otce. Touží po mém uznání.“
Gabriell: “Proč?“
Viktorův otec: “Řekl bych, že proto, že ho nikdy neměl. Vše, co dělá, i to, že se stal starostou. . .dávám mu najevo, že to není dost. Nechápejte mě špatně. Je správné, že na něj tlačím. Proto je tak úspěšný.“
Gabriell: “Takže říkáte, že bych si měla Victora vzít, protože jste přísný otec?“
Viktorův otec: “Ne, jen jsem chtěl, abyste pochopila, proč dělá to, co dělá.“
Gabriell: “Fajn. Chápu to. Ale proč bych měla chtít manžela, který si více váží názoru otce než mého?“
Viktorův otec: “No, už ho moc nezajímá, co si myslím. Po tom, co jste v noci odešla, mi zavolal a…Jak se to říká? „Rozcupoval mě na kousky“? Říkal, že díky mně ztratil to nejlepší, co ho kdy potkalo, a že když vás nezíská zpět, můžu si vzít své peníze a koupit si nového syna, protože o něm už nikdy neuslyším.“
Viktor přijde za Gabriell s růžemi, omluví se jí a Gabby mu odpouští. Je svatební den. Na svatbě jsou všichni důležití lidé z Wisteria Lane a dalekého okolí. Viktor a Gabriell se vzali.
2. část
Edie slíbila Carlosovi, že se spolu pokusí o dítě, ale pořád tajně bere antikoncepci. Carlos na to náhodou přijde a jde za Edie na Gabrielinu svatbu, kde se s ní pohádá a rozejde, protože mu lhala a dítě vůbec nechtěla.
Edie: “Musíš to pochopit. Chci s tebou mít dítě, jen ne teď. Já…Já jen… chtěla jste ti dát šanci, aby ses do mě nejdřív zamiloval.“
Carlos: “Nevěřím ti. A už ti nikdy nebudu důvěřovat!“
Edie: “Co jsem měla dělat? Zahnal jsi mě do kouta, chtěl jsi to mezi náma ukončit a já se jen snažila zachránit to, co jsme měli. Neopuštěj mě. Prosím, mluv se mnou.“
Carlos: “Skončil jsem s tebou.“
Carlos popadne láhev vína a odchází. Edie začne brečet.
Po obřadu by se Bree konečně ráda setkala s Viktorem. A tak ho Gabby jde hledat, aby je mohla seznámit. A najde ho v jeho pracovně jak si povídá se svým otcem, . . .
Viktor: “Řeknu ti tohle. . .jsem vyčerpaný. Budu rád, až tenhle den skončí.“
Viktorův otec: “No, stálo to za to. Svatba s Gaby bylo to nejchytřejší, co jsi kdy udělal. Když přitáhne hlasy Latinoameričanů, guvernérovo sídlo je tvoje.“
Viktor: “No, za předpokladu, že si to rozmyslí. Musel jsem udělat jisté ústupky, jen abych ji dostal k oltáři.“
Viktor: “Teď jsi manžel. Pravidla se změnila. Buď milý, kup jí pár hezkých věcí. Věř mi, tu malou dračici zkrotíš.“
Viktor: “O to se nebojím. Vždycky jsem se dokázal postarat o svůj majetek.“
Gabriell to celé vyslechne a pak jde do altáná, kde narazí na Carlose. Začnou si spolu povídat. Gabriell Carlose začne líbat a nakonec se spolu vyspí.
Susan si všimne, jak je Mike v poslední době unavený. Dokonce usne na Gabrielině svatbě. A tak se rozhodne vzít vše do svých rukou. Jde za knězem, který oddával Gabriell a Viktora a zeptá se ho, co dělá dnes večer.
Lynettina matka se dozví o své dceři a o Rickovi.
Lynette: “K ničemu mezi mnou a Rickem nedošlo. Ano, jel po mně, ale narozdíl od tebe jsem se já ovládla.“
Matka: “No, ty jsi mohla chodit domů za Tomem. Já měla tvého otčíma.“
Lynette: “Hej, Glen tě možná nudil, ale ty roky, co jsme měly v domě otce, byly nejšťastnější v mém životě. Ale to tě nezajímalo, že? Prostě jsi ho vyhnala.“
Matka: “A ty ses nemohla dočkat, až mi to vrátíš. Pamatuješ si, co jsi řekla další rok, když jsem onemocněla?“
Lynette: “Ne, nepamatuju.“
Matka: “Řekla jsi, že si to zasloužím. Že je to boží trest. Jak se cítíš teď, Lynette? Myslíš, že jsi trestána?“
Lynette: “Jak to můžeš říct?“
Matka: “Byla jsi tak pobožná. Nedokázala sis představit, která žena by něco takového mohla udělat. Teď už ta představa tak náročná není, co?“
Lynette: “Přestaň nás srovnávat. Nikdy jsem neudělala to, co ty.“
Matka: “Ne, ty jsi to jenom chtěla.“
Lynette chce, aby matka hned zítra odjela, ale její matka nehodlá odjet.
Večer telefonuje Bree s Daniell, která si stěžuje na život u jeptišek a chce od tamtu pryč.
Daniell: “Jsou na mě tak přísný a mají ty pitomý pravidla.“
Bree: “No, možná, že kdyby některá z těch pravidel platila, když sis začala se synovcem Edie, nemusela bys být v téhle bryndě.“
Poté co Edie zavěsí přijde Orson a začne Bree pomáhat sundat „falešné břicho“.
V noci volá Mikovi nějaká paní, že jí prasklo potrubí, tak Mike jí slíbí, že tam za chvíli bude. Mike hledá tu adresu, kterou mu žena udala. Když dorazí na stanovené místo. Čeká tam na něj muž, který mu dá oblek.
Obleč si mě. Miluju tě, Susan.
Pak muž dovede Mika na paseku, kde na něj čeká Susan pod osvíceným stanem lampiónama.
Mike: “Jsi si tím jistá? Nechci, aby jsi se ohlížela a litovala, že jsi neměla dokonalou svatbu.“
Susan: “No, nevím, jestli jsi si všimnul, ale moje představa dokonalé svatby se mění. Jednou chci bílé růže, pak chci lilie, nejdřív chci harfistku, pak smyčcový kvartet. Jen jedna věc zůstává stejná…A dívám se na ni. Proč bych měla potřebovat něco jiného, aby byla má svatba dokonalá?“
Susan s Mikem se vezmou.
E die napíše dopis na rozloučenou, pak si dá šátek kolem krku a oběsí se.
Rodina…není nic důležitějšího. To oni jsou ti, co se ukáží, když máme potíže…ti, co nás tlačí k úspěchu…ti, co nám pomáhají udržet naše tajemství. Ale co ti, kteří nemají žádnou rodinu, na kterou by se mohli spoléhat? Mému milovanému Carlosovi. Co se stane těm ubohým duším…které nemají žádné milované, kteří by jim pomohli ve chvíli, kdy to potřebují? No…Většina se naučí jít cestou života samotná. Ale smutná hrstka nás…se prostě…přestane snažit.
»
Nahlásit chybu | 1 913 zobrazení