2. díl – It Takes Two

Gabriell a Carlos se dohadují o vyrovnání majetku.

Carlos: “Cože chceš?!“
Gabriell: “Slyšels. A taky hifi z ložnice a ten mramorový pult. …a obraz sv. Augustina.“
Carlos: “Vždyť ani nevíš, kdo to je.“
Gabriell: “Vím, že se hodí k závěsům.“
Právník: “Lidi, mohli byste se soustředit?“
Gabriell: “A taky chci můj náhrdelník zpět. Nemysli si, že jsem si nevšimla, žes ho ukradl.“
Carlos: “Ten byl ale mojí matky. Myslím, že patří mé rodině.“
Gabriell: “Jednou jsem i já patřila do tvé rodiny, a ty se přes to budeš muset přenést.“
Carlos si vezme hranolky co leží před Gabriell.
Gabriell: “Nejez mi hranolky!“
Carlos: “Mám hlad.“
Právník: “Víte, co říkal doktor.“
Gabriell: “Měl byste vidět jeho choresterol. Ten chlap krvácí tuk.“
Právník: “Dost! Vy dva budete muset najít cestu, jak se spolu domluvit. Protože přivedete na tento svět dítě..Ať už rozvedeni nebo ne, jednou to dítě přijde, a vy budete spojeni po celý život.“
Gabriell: “Tak v tom případě…si vem hranolky.“

Susan je s Ianem na večeři a vše se vyvíjí dobře do doby, než do restaurace přijdou rodiče Jane (Ianovi manželky v komatu). Ian řekne Jeffovi a Renne, že Susan je neuroložka a stará se o Jane. Jeff se začne hned zajímat o to, jak se vede jeho dceři. Po pár skleničkách červeného a předstírání, že je lékařka se Susan omluví, že už vážně musí jít. Že má ještě operaci.

Policisté najdou mrtvolu. V dobře zachovalém stavu, jelikož byla pohřbena do jílu. Která zemřela na ránu tupým předmětem.

Carlos přinese Gabriell perly své matky. Gabriell ho pozve na Breeinu svatební recepci.

Carlos: “Díky, kde to je?“
Gabriell: “Tady.“
Carlos: “Tady? Ty tady pořádáš recepci?“
Gabriell: “Jo, je to náš svatební dárek pro Bree.“
Carlos: “Tak já ti dám neocenitelné rodinné dědictví a ty mě naoplátku pozveš na party do mého domu, kterou platím?“
Gabriell: “No a jaké gesto sis představoval?“
Carlos nastaví tvář a chce od Gabby polibek. Ta ho políbí na tvář, ale pak si hned otře pusu.

Druhý den se Ian omlouvá Susan, za to že jí představil jako Dr. Mayer. Susan jeho omluvu přijme a navrhne mu, že by mohli být alespoň přáteli. Ale Ian si myslí, že to nedokáže, jelikož o Susan už nějakou dobu jako o kamarádce nepřemýšlí. Susan mu řekne, že pokud nemůžou být přáteli, tak nemůžou být nejspíš ničím a odejde.

K Edie přijel na návštěvu její synovec Austin. Julie se chce učit, ale u Ediina domu stojí motorka a CD přehrávače tam zní nahlas muszika. Julie jí stiží, když v tom se za jejím zády ozve,…

Austin: “Hej, nech to být.“
Julie: “Promiň, já jen…“
Julie se otočí a míří k ní Austin jen v džínách.
Julie: “…jsem to ztlumovala.“
Austin: “Co? Ty nemáš ráda hudbu?“
Julie: “Nemáš tam něco, co nezní jak když pasák mlátí svou děvku?“
Austin: “Jsem Austin, synovec Edie.“
Julie: “Já jsem Julie, dcera Susan Mayer. Já, hmm, snažím se dělat domácí úkol, tak…“
Austin: “V sobotu? Víš co? Dej si oddych a stav se na večeři.“
Julie: “Uklidni se! Měl jsi to vážně nahlas.“
Austin: “Tak to mám rád.“ Austin se nakloní k Julii a potichu řekne
Austin: “Ty taky?“
Julie: “Víš ty co? Nejsi zas tak pěknej!“ a odchází.

Bree plánuje svatbu s Orsonem. Holky nejsou ale pevně rozhodnuti, že dělá nejlépe, když si chce vzít „vraždícího zubaře“. Susan jde za Carol, a ráda by kdyby jí mohla maličko rozvést, co vykřikovala na večíku.

Carolyn: “Když Alma zmizela, policie prohledala jejich dům.“
Susan: “Policie? A co našli?“
Carolyn: “Nic.“
Susan: “A to je špatně proč?“
Carolyn: “Vy to nechápete? Než se policie ukázala, Orson každý centimetr domu úplně vymydlil. Žádné otisky, žádné vlasy, žádná DNA. Vypadalo to, jako kdyby Alma nikdy neexistovala. Kdo by takhle pucoval dům, pokud se nesnaží něco skrýt? Hned jak jsem opustila banku, tak jsem zavolala detektivovi, který na tomto případu pracoval. A on mi řekl, že Orson nebyl nikdy obviněn, jen protože tělo nebylo nikdy nalezeno.“
Susan: “Takže byl opravdu podezřelý?“
Carolyn: “Byl jediný podezřelý.“

V den svatby, pár minut před tím, než si má Bree říci své ANO s Orsonem řekne Susan s holkama Bree co se dozvěděli do Almy o Orsonovi a jeho ženě.

Holky mají poslední šanci rozmluvit Bree, aby si vzala Orsona. Chtějí po ní, aby alespoň zavolala detektivovo a vyjasnila si to s Orsonem. Ale Bree necítí žádnou pochybnost a chce si Orsona vzít. Později, když stojí Bree s Orsonem před oddávajícím, tak náhle ho Bree přeruší. A ptá se Osona, zda zabil svou ženu. Orson přísahá Bree, že svou ženu nezabil. Bree řekne reverendovi, že může pokračovat.

Lynette dělala zasedací pořádek na svatbě a posadila Noru vedle samých svobodných chlápků, ale podle Nory jsou všichni nudní.

Carlos si Gabrielino chování k němu vysvětlí jako flirtování a aby mu Gabriell dokázala, že k němu už nic necítí, tak políbí číšníka. Gabriell pak vidí Carlose jak se uprostřed parketu lepí na Noru. Nakonec se s Gabriell strašně pohádají. Uprostřed hádky se před nimi objeví Xiao-Mei, že jí začaly porodní bolesti.

Ian se objeví také na hostině. Rád by si promluvil se Susan, ale ona s ním mluvit nechce. Po skončení přípitku se Ian chytne mikrofonu a začne Bree a Orsovovi přát, . . .

Ian: “Bree, Orsone…Vaše láska by měla být inspirativní pro nás všechny. Vím, že tato svatba už je vaše druhá…a proto si myslím, že jste velmi odvážní. Lidé si velmi často vymýšlí důvody, proč se opět nezamilovat. Bojí se. Je velká vzácnost potkat někoho, s kým jste opravdu spojeni, a proto když se to povede, měl by člověk naslouchat jen svému srdci. Bree, Orsone..vzdávám vám pctu.“
Tom: “Skvěle, a teď se hudba může zase rozjet a…“
Susan: “Vlastně, Tome, můžeš ještě moment počkat? Také bych ráda pronesla pár slov. Bree, Orsone, ano..může být něco lepšího než druhá láska? Tentokrát do ní kráčíte trochu starší, trochu moudřejší, ale také, a v tom je ten háček… s trochou obezřetnosti. Protože..i když láska může být krásně spontánní a nádherná, může být i sobecká. A tak … je někdy lepší jí nechat plavat. Ale..vy dva ne. Vy dva blázínci se budete mít skvěle. Gratuluju vám.“
Tom: “Tak a teď…“
Ian: “Vydržte, rád bych na tento přípitek reagoval.“ Bree, Orsone..někdy se zdá, že nechat lásku plavat, může být to nejlepší rozhodnutí. Určitě je nejbezpečnější. Ale co má člověk dělat, když najde někoho, kdo mu opět přinese radost do života. Radost, kterou si myslel, že už nikdy nepozná?
Tom: “Susan, chceš, chceš zase,…?“
Susan: “Ne. Jsem v pohodě.“
Tom: “Tak pojďte tančit..“

Lynette přijde za Gabriell do nemocnice a přinese jí šaty na převlečení…

Lynette: “Pořád jsi na mě naštvaná, co?
Gabriell: “Co tě to napadlo seznamovat Carlose s tou hrůzou.
Lynette: “Promiň. Byla jsem zoufalá. Asi jsem toho moc vypila. A ty se s Carlosem rozvádíš…“
Gabriell: “Ne, Lynette, ani tak s Carlosem být nemůže. Znáš pravidla.“
Lynette: “Máš pravdu. Máš pravdu. Máš pravdu. Je mi to moc líto. Já jenom..“
Gabriell: “Co?“
Lynette: “Jsem tak nešťastná. Od té doby, co vtrhla do našich životů… se nedokážu ani usmát. A čím víc si dovoluje, tím větší mám vztek na Toma. Na Toma, za něco co udělal před 12 lety. A bojím se, že pokud to nespravím, tak no.. no.. Ten vztek mě dožene až k …“
Gabriell: “Lynette, poslouchej mě. Ty a Tom tohle přečkáte v pohodě.“
Lynette: “Ne, fakt, Gaby, už mě nebaví předstírat ten úsměv.“
Gabriell: “Ty a Tom tohle přečkáte.“
Lynette: “Myslíš? Jak jsi si tak jistá?“
Gabriell: “Protože některá manželství prostě jsou, aby vydržela. A některá ne. Věř mi, poznám ten rozdíl.“

Na svatební hostinu náhle přijde policie, že potřebují Orsona Hodge, aby šel s nimi do márnice. Že možná našli tělo jeho manželky.

Xio-Mei porodila dítě, ale je to černoušek. Nemocnice to Gabriell vysvětlí že došlo nešťastnou náhodou k výměně embryí s jinou klinikou.

Gabriell: “Takže jestli my máme jejich a oni mají naše, bylo by možné..“
Lékař: „Ne, obávám se, že vaše embryo se neujalo. Ještě jednou se omlouvám za celou nemocnici. Je to velmi vzácné, ale takové věci stávají.“

Orson s Bree jsou v márnici a ta žena co tam leží není Orsonva žena. Za chvíli tam přijde Carolyn a také potvrdí, že to není Alma.

Už jste někdy potkali perfektní pár…dvě tak spřízněné duše, jejichž láska je nesmrtelná. Dva milence, jejichž vztah není nikdy ohrožen. Dva manželé, kteří si mohou zcela věřit. Pokud jste tak perfektní pár nepotkali, ráda vás představím. Stojí na nejvyšším vrstvě tohoto krémového dortu. Tajemství jejich úspěchu? Zaprvé, nemusí se na sebe dívat.