14. díl – Remember That

Syly to dva měsíce, co se Mike Delfino probral z kómatu, a vzpomínky, které ztratil, se konečně začaly vracet. Už si dokázal vybavit, jak poprvé spatřil Wisteria Lane…a jak poprvé poznal své nové sousedy…a jak poprvé zaslechl smích Susan Mayerové. Ale vzpomínka, kterou si chtěl vybavit nejvíce, mu stále unikala. Proto šel navštívit hypnoterapeutku, aby si konečně mohl na vše vzpomenout.

Mike si vzpomene, že u Monique Polierové (té zavražděné) opravoval potrubí. A musel dojít nějakou součástku koupit a když se vrátil, tak v bytě byl ještě někdo jiný, ale neviděl ho. Viděl pouze žluté gumové rukavice.

Ano, stále bylo mnoho věcí, na které si Mike Delfino nemohl vzpomenout…

Poté co Bree vzbudí Orsona řekne mu o tom, že ho Alma otrávila práškama a pak když byl mimo, že se s ním vyspala. Bree chce jít na policii oznámit to jako pokus o znásilnění, ale Orson nechce. A Bree to nechápe. Nakonec je Orsno okolnostmi donucen říci Bree pravdu o té noci, kdy zemřela Monique Pollier.

Zach s Gabbriell jsou v obchodě a Zach chce Gabby něco krásného koupit k jejím narozeninám, ale Gabby od něj nechce nic drahého přijmout, jelikož šperky a drahé věci přijímá jen od mužů se kterými se chystá strávit noc.

Zach: “Můžu tě aspoň vzít na narozeninovou večeři?“
Gabriell: “Nebudou žádné oslavy. Je mi 31. Jsem svobodná třicátnice. Teď si musím předplatit „Ženu a život“. Takový je zákon.“
Zach: “Věk je jenom číslo. Nic neznamená.“
Gabriell: “Pro mě něco znamená. Být sama v tomhle věku. . . je to těžké. A bude to jen těžší. Jsem tak vyřízená.“
Zach: “Nech mě koupit ti auto.“
Gabriell: “Ne, díky. Ale potřebuju dávkovač mýdla.“

Gabby si tam lehne na jednu z postelí. Když v tom se k ní přidá neznámý muž a Gabby s ním začne flirtovat. Nakonec se ukáže, že je to jeden ze Zachových právníků.

Poté co Orson řekne Bree pravdu o smrti Monique Pollier, chce po něm Bree, aby očistil Mika.
Tom dává Edie kupóny na pizzu zdarma do jeho nově se otevírající restaurace. Edie požádá Toma, zda by u něj v restauraci nemohl zaměstnat jejího synovce Austina. Tomovi se do toho moc nechce, ale nakonec ho Edie přemluví.

Zach přijde za Gabby a chce jí vytáhnout ven, aby společně oslavili její narozeniny. Jelikož to přátelé dělají. Ale ta mu oznámí, že za 20 minut má pro ní přijet Luke (Zachovo právník, s kterým se seznámili v odd. matrací) a to že bude tak nějak rande.

Orson přijde za Almou a najde tam i jeho matku. Přijde jí poděkovat, za to co udělala pro něj a Bree.

Alma: “Co jsem udělala?“
Orson: “Tvůj malý kousek ji tak naštval, že chtěla jít na policii. Nedala mi na výběr, tak jsem jí všechno řekl.“
Matka: “Všechno? To nebylo moudré.“
Orson: “Postavil jsem se své největší obavě. . .chvíli, o které jsem si byl jistý, že ukončí naše manželství. A víte co? Neukončila.“
Matka: “Ona ti odpustila?“
Orson: “Ne úplně. Zatím ne. Ale uklidní se. Dobrá zpráva je, ty měsíce obav, strachu z odhalení… jsou pryč. Takže ti děkuji…a sbohem.“
Alma: “Počkej! Mohla bych nosit tvoje dítě!“
Orson: “Nezajímá mě, jestli tam máš sedmerčata Hodgeovi. Zůstávám s Bree.“

Lynette načapá Austina zhuleného v pracovní době a tak ho vyhodí.

Alma je naštvaná na Orsonovu matku, protože jí říkala, že se Orson k ní vrátí, že jí pořád miluje, ale dneska jí řekl, že jí nenávidí. Alma chce Orsona udat na policii, protože když ho nemůže mít ona, tak nedovolí, aby ho měla nějaká jiná žena. Ale Glórie jí slíbí, že to zařídí. Že včera v noci se dívala na Orsonův a Breein dům a viděla něco zajímavého. Alma jde s Glórií na půdu, aby jí to ukázala a Glórie jí tam zamkne.

Mike sedí s Carlosem na verandě, popíjejí pivo a Mike mu vypráví, co se mu dneska zjevilo na hypnóze.

Mike: “Dávejte pozor. Byl jsem tam jako instalatér. Dává to smysl. Neměl jsem důvod ji zabíjet.“
Carlos: “Vždycky jsem si myslel, že hypnoterapie je snůška keců, ale sakra…Tohle je velký, kámo. Nikoho jsi nezabil. Vrahem musí bejt ten s těma žlutejma rukavicema.“
Mike: “Jo, ale je jedno, jak moc se soustředím, pořád nevidím jeho obličej.“
Carlos: “Uvidíš.“

Susan je s Ianem na pohřbu jeho ženy Jane. A slyší dvě ženy, které sedí před ní, jak se baví. . .

Žena: “No, Ian vypadá, že se drží.“
Lynn: “To je jenom maska. Ten muž je zničený. Zítra večer se u něj zastavím, abych mu nabídla jídlo a rameno k vyplakání.“
Žena: “Budeš na sobě to rameno mít lehké tílko a Channel číslo 5?“
Lynn: “Znáš mě tak dobře. Podívej se na něj. I když truchlí, ten muž je neodolatelný.“
V tom se jim do rozhovoru vmísí Susan, která vše slyšela. A řekne jim, že Ian někoho má.
Lynn: “Tomu nevěřím. Kdyby tu byla nějaká cuchta, slyšela bych o tom. Pokud já vím, je to volná kořist.“
Susan: “Fajn, jsem to já. Já jsem ta cuchta. Je moje kořist. Jen jsem to chtěla ujasnit. A teď si půjdu najít místo s… lepším výhledem.“

Lynette dává zaměstnancům podepsat smlouvy, když v tom tam uvidí zase Austina, kterého už jednou vyhodila. Ale Tom ho vzal zpět. Což se jí nelíbí, protože ho již jednou vyhodila. Tom poprosí Lynette, aby s ním šla dozadu, že si s ní potřebuje promluvit. A Tom jí vysvětluje proč zase přijal Austina.

Tom: “Bylo to obchodní rozhodnutí. Pokud sis toho ještě nevšimla . . .a já ne, dokud mě na to servírka neupozornila. . . Austin je sexy. Přitáhne sem každou holku ze střední a půlku kluků ze sboru. A co víc, Edie náš lístek přidá do uvítacího balíčku pro všechny nové majitele domů. Nejsem si jistý, jestli bude tak štědrá, když vyhodíme jejího synovce. Stačí ti tyhle důvody?“
Lynette: “Jo, jen bych si přála, abys mi je řekl dříve, než jsi ho znovu přijal. Chci říct… jsem vedoucí. Správně…“
Tom: “A já jsem šéf.“
Lynette: “No, tak nějak.“
Tom: “Ne, ne. Žádné „tak nějak.“ Já jsem šéf.“
Lynette: “Vytahuješ se na mě?“
Tom: “Hele, doma jsi ve vedení ty a ty rozhoduješ, jak potrestat kluky, jaké auto koupíme, všechno.“
Lynette: “Radím se s tebou.“
Tom: “Jasně, a když nesouhlasíš, ignoruješ mě. Podívej, když jdu domů, prakticky za dveřma odložím koule, a je to v pohodě. Funguje to. Ale aby fungovalo tohle, když procházíš těma dveřma, musíš tam odložit ty svoje.“
Lynette: “Dobře. Tohle místo je tvým snem, takže…považuj je za odložené.“

Gabriell s Luke večeří, když v tom se tam ukáže muž od Luka z kanceláře.

Muž: “Promiňte, že vás ruším, paní Solisová. Pracuju s Lukem. Je tu?“
Luke: “Charlesi? Co ty tu děláš?“
Muž: “Zapomněl jsi podepsat nějaké stránky Halversonovy smlouvy.“
Luke: “Nemůže to počkat?“
Luke otevře papíry a najde tam napsáno:

Gabrielle je moje, vyspi se s ní a máš padáka. Odejdi, ale ať to není nápadné.
Muž: “Pan Young si chce být jistý, že rozumíš té poslední části. Rozumíš?“
Luke: “Jo. Chápu to.“

Při smutečním obřadu, se o slovo přihlásí Lynn, která by o Jane také ráda něco řekla.

Lynn: „… Vím, jak hrozně jsme se všichni kvůli Ianovi cítili během jeho dlouhého, osamělého trápení, takže jsem si jistá, že budete šťastní jako já, když zjistíte, že to trápení nebylo zase tak osamělé. Ne, nalezl vřelou, pečující ženu ke sdílení svého břemene…a spousty jiného. Někteří lidé si můžou myslet, že to, že tu dnes je, je nepatřičné, ale já si myslím, že je hrdina. Odvážila se vzbouřit se opovržení těch, kteří její činy shlédávají pochybnými nebo dokonce nechutnými. Chtěla jsem ji požádat, aby se postavila, ale už to udělala.“
Susan vstala a chce odejít.
Lynn: „Susan Mayerová, řekněte ahoj.“

Luke chce odejít co nejrychleji z večeře s Gabby, jelikož nechce přijít o práci, ale Gabbriell ho nechce jen tak pustit.

Gabriell: „Ale nemůže to počkat až po zákusku? A „zákuskem“ myslím sex. Je ti to jasné, že jo?

Když v tom volá Lukovi Zach. Celý rozčílený, že mu dal příkaz a čeká, že ho splní. Ale Luke říká, že se snaží, ale že to není tak lehké. Když v tom mu Zach řekne, co má Gabbriell říci, aby ho pustila.

Gabriell: “Co je to s tebou? Před hodinou jsi po mně jel a . . . a teď nemůžeš utéct dost rychle.“
Luke: “Dobře. Pravdu? Myslel jsem, že to zvládnu, ale nezvládnu. Prostě mě nepřitahuješ.“
Gabriell: “Jistě že přitahuju!“
Luke: “Ne. Víš…Chodím vlastně jen s dvacítkama. Jsi pro mě moc stará.“

Bree vynáší smetí, když v tom si všimne připevněného černého pytlíku na žebříku. Když pro něj leze, tak se pod ní prolomí a ona spadne na zem. Andrew s Orsonem uslyší tu ráno a jdou se podívat ven co se stalo a najdou tam Bree ležet pod a tak volají sanitku, která jí hned převeze do nemocnice. Andrew najde ležet v ruce své matky černý pytlík a když se do něj podívá, tak tam najde skleněné kuličky.
Andrew s Orsonem čekají v čekárny a na výsledky vyšetření . . .

Andrew: “Slyšel jsem vás včera . . . všechny ty řeči o tom, že bys mohl jít do vězení.“
Orson: “To není tvoje věc. Ale jestli si myslíš, že jsem měl něco společného s pádem Bree. . .“
Andrew: “Nejsem blbej. Vím, že po tobě poldové šli kvůli té mrtvé ženě a máma ti řekla, abys to urovnal, nebo to udělá ona. Je tahle . . . tahle „nehoda“ tvoje urovnání?“
Orson: “Fajn, jsi rozrušený, chápu to.“
Andrew: “Ne, ne, nechápeš to. To, že mě vloni máma vyhodila na silnici, má důvod. S tím klukem jsi se nikdy nestkal. Nepoznal jsi zlého Andrewa. Ale ubliž mojí mámě a poznáš.“
Orson: “Miluju tvou matku. Udělám vše, co můžu, abych ji ochránil.“
Andrew: “Jo, to já taky.“
Andrew přistopí k sestře a prosí ji, aby za žádných okolností nenechávali jeho matku samotnou s jejím manželem, jelikož je to jeho vina, že tu leží.

Gabriell se doma opíjí vínem. Zach jí přinese dárek k narozeninám. Gabby se mu vybrečí na rameni. Že jí Luke řekl, že je stará atd. zapije to pár skleničkami vína a nakonec usne Zachovi na rameni.

Ian hledá Susan, která utekla z pohřbu Jane a najde jí v balzamovací místnosti schoulenou v rohu. Susan se Ianovi omlouvá, že mu zničila pohřeb, ale Ian o tom nechce slyšet, říká, že jediný kdo ho zničil byla Lynn. Susan říká Ianovi, že si myslela, že až projdou tímhle obtížným obdobím, věci se začnou lepšit a že začne být součástí jeho života. Ian řekne Susan, že se nemá za co stydět, že mu pomohla v nejtěžší chvíli jeho života a požádá Susan o ruku a ta souhlasí.
Mike je znova u terapeutky. A vzpomene si na muže se žlutými rukavicemi. Je to Orson. Mike vstane a jde za Orsonem, ale ten není doma. Daniell mu řekne, že je v nemocnici.
Vzpomínání na minulost je záludná záležitost. Zatímco většina vzpomínek je jen suvenýr z lepších časů….jiné…mohou být docela smrtelné.
Orson opouští nemocnici a jde k autu, které má zaparkované na střeše. A tam na něj čeká Mike.

Orson: “Ahoj, Miku. Co přivádí tebe do nemocnice?“
Mike: “Chodím k hypnoterapeutce. Pomáhá mi vyplnit mezery v mé paměti.“
Orson: “Jak to jde?“
Mike: “Funguje to.“
Orsonovi dojde, že Mike už ví, že to on byl u Monique té noci a začne před ním utíkat. Mike ho dohoní, začnou se prát a Orson nešťastnou náhodou spadne ze střechy.