2. díl – You Could Drive

Susan si jde ráno na verandu pro noviny a vidí Karla jak jde od Edie. A vůbec se jí nelíbí, že s Edie strávil noc.

Lynette jde do práce a v kuchyni je neuvěřitelný binec, Tom jí ale uklidňuje, že má vše pod kontrolou, že má svůj tzv. „systém“ a každé dva dny uklízí. Z čehož Lynette moc klidná není.

Gabriell je u Carlose na návštěvě ve vězení.

Gabriell: „To je směšné, víš to?“
Carlos: „Pero.“
Gabriell: „Nemyslíš, že mám lepší věci na práci než ti každý den nosit šeky, šeky, které bych mohla podepisovat doma?“
Carlos: „Tohle nepíše. Díky.“
Gabriell: „Víš jak dlouho mi zabere se do téhle díry doploužit?“
Carlos: „Přesně. To je jediný způsob jak můžu zajistit, že mě přijdeš navštívit.“
Gabriell: „To je směšné. Jsi můj manžel. Miluju tě. Samozřejmě, že bych tě navštěvovala.“
Carlos: „Myslel jsem, že samozřejmé je, že když někoho miluješ nebudeš mít románek. Spletl jsem se, nebo ne?“
Gabriell: „Tahle písnička už mě unavuje, Carlosi. Není už na čase abys mi odpustil?“
Carlos: „Jestli chceš mé odpuštění, máš ho mít. Mou důvěru…tu si budeš muset zasloužit.“
Gabriell: „Opatrně, Carlosi. Až doteď jsem byla v té naší velké posteli hrozně osamělá, ale když jsi na mně hrubý, nechce se mi tam být pořád tak sama.“
Carlos: „Tyhle komentáře jsou přesně to proč už nikdy nebudeš mít přístup k mým penězům.“
Gabriell: „Proč jsou všichni boháči pitomci?“
Gabriell: „Takže zítra ve stejný čas?“
Carlos: „Jasně bejby.“

Julie řekne matce, že Karl chodí s Edie již několi měsíců a že ona o tom už dlouho ví. Susan to má Julie za zlé, že jí o tom neřekla už dřív. Myslela si, že ony dvě si říkají úplně všechno.

Julie: „Pozval ji na rande už před půl rokem. Den po mé narozeninové oslavě.“
Susan: „V tom piano baru?“
Julie: „Jo. O co jde?“
Susan: „Tvůj otec se tehdy stavil a něco mi řekl. Však víš, něco co jsem ti neřekla…a ani říct nemůžu.“
Julie: „Počkej. Copak se stalo s tím „všechno si říkáme“? Nechodí to takhle u nás? Neví se to o nás náhodou?“
Susan: „Vlastně spíš se o nás ví, že si půjčujeme oblečení. Asi takhle to u nás chodí.“

Carlosovi ve vězení vyhrožuje jeden vězeň, že pokud mu nedá $7,000, že ho zabije. A tak zavolá Gabriell a chce aby šek s penězi donesla přítelkyni tohoto muže. I když se to Gabriell moc nelíbí, že cizí osobě má dát jen tak tolik peněz udělá to . . .

Gabriell: „Váš přítel požádal mého muže abych Vám dala tohle. Je to taková pozornost. Je tam všechno. 7000.“
Rita: „Ten hajzl! Ať Vás to ani nenapadne.“
Gabriell: „Haló…je tu nějaký problém?“
Rita: „Můžu se Vás na něco zeptat? Může se to zdát divné, ale co si myslíte o mých prsou?“
Gabriell: „Prosím?“
Rita: „Co na ně říkáte?“
Gabriell: „Jsou…jsou hezké.“
Rita: „Díky. Taky se mi líbí.“
Gabriell: „Měla jste pravdu. Bylo to divné.“
Rita: „Vy nevíte na co ty peníze jsou, že ne?“
Gabriell: „Ne. Vypadáte, že máte všechno co potřebujete.“
Rita: „Richie chce abych si nechala operovat prsa. Chce je větší. Je posedlý velkými prsy.“
Gabriell: „A uděláte to?“
Rita: „Řekla jsem mu, že když sežene dost peněz, udělám to. Nikdy jsem nemyslela, že ten blbec je fakt sežene.“
Gabriell: „Nic mi do toho sice není, ale je to Vaše tělo. Já bych nic neměnila, pokud bych vážně nechtěla sama.“
Rita: „Ale když to neudělám, opustí mně.“
Gabriell: „Zlato, je ve vězení. Kam může jít? Možná je načase, abyste si stála za svým. Řekněte mu, že tu operaci nepotřebujete.“
Rita: „Za pokus to stojí.“
Gabriell: „No vidíte. Jsem na Vás moc pyšná.“ A vytrhne Ritě peníze z ruky.

Když se Lynette vracela do práce, věděla, že její nová práce bude náročná. S čím nepočítala…byly noční směny.

Tom: „Ahoj zlato, už před hodinou se mi zdálo, že jsem tě slyšel.“
Lynette: „Jo. Musela jsem ještě nakrmit myčku.“
Tom: „Tos nemusela dělat.“ BR>Lynette: „Už se stalo.“
Tom: „Promiň. Nestihl jsem uklidit. Musel jsem toho dneska spoustu zařídit. Ale zítra to napravím, jo? Slibuju. To je na mém systému pěkné, že je flexibilní.“ BR>Lynette: „Hele, pro dobro našeho manželství, už prosím ten systém nezmiňuj.
Tom: „Řekl jsem promiň.“

Normálně by Lynette tu noc strávila namlouváním si, že žádné problémy s ovládáním druhých nemá. Ale dnes nemohla. Měla moc práce s přemýšlením jak Toma ohnout jak potřebuje.
Aby Lynette dokázala Tomovi, že jeho systém je špatný, tak druhý den při pauze na oběd, kdy Tom je s dětma v parku přinese domů krysu a tu pustí v domě.

Vždy když někdo přeje Bree upřímnou soustrast, tak Phyllis na sebe vždy strhne pozornost, svými nářky, že její život skončil atd. Bree to jednou už nevydrží a při dalším Phyllisině záchvatu jí dá pár facek.

Druhý den přijde Gabriell opět za Carlosem do vězení. A vidí, jak je Carlos zmlácený. Carlos je na Gabriell naštvaný, že Ritě vymluvila, aby si vzala ty peníze. Gaby řekne Carlosovi, že ty peníze měly být na operaci prsou.

Carlos: „Poslouchej mě, vrátíš se tam, vrazíš Ritě do ruky ty peníze a přesvědčíš ji, že život za nic nestojí pokud nebude mít kozy velikosti Texasu. Řekl jsem to jasně?“
Gabriell: „Jestli chceš abych za ní zašla a přemluvila ji na tu operaci, nemůžu se objevit s prázdnýma rukama.“
Carlos: „Fajn, přines mi šekovou knížku. Dám ti šek ať můžeš vybrat nějakou hotovost.“
Gabriell: „Víš, myslela jsem, že bych šeky podepisovala sama.“
Carlos: „Gabrielle…“
Gabriell: „Opatrně Carlosi, nejsi v pozici na hádání.“

Susan jde ke svému autu a přižene se k ní Edie na kolečkových bruslích . . .

Edie: „Musíš mi věřit. Nikdy bych si nepomyslela, že mezi mnou a Karlem někdy něco bude. Ale na první rande mě Karl vzal do mexické restaurace. A ty víš jak vyvádím když si dám tequilu. Pár panáků a moje podprsenka se sama rozepla.
Susan: „Neměla jsi to pod kontrolou. Chápu. Upřímně, Edie, mě to nevadí. Můžeš si s Karlem bruslit až do západu slunce. Jak je libo.“
Susan nasedne do auta.
Edie: „To ráda slyším. Asi bych ti to neměla říkat, ale…když jsme včera v  noci řádili u mně ve vířivce…Karl řekl, že to byl nejlepší sex co kdy měl, bez výjimky.“
Susan: „Jsem dokonce ráda, že ses o to se mnou podělila, protože já pro tebe mám taky lahůdku. Karl řekl, že mě pořád miluje.“
A odjíždí. Na přechodu nechává přecházet děti přes silnici a Edie se k ní znova přižene.
Edie: „To Karl nikdy neřekl.“
Susan: „Tak jo, Karl mě prosil abychom se k sobě vrátili ten den po Juliiných narozeninách. Já řekla ne, což je myslím příčina té slavné nehody s tequilovou a odepínací podprsenkou.“
…
Edie: „Přiznej to, udělala bys cokoliv abys mi rozbila štěstí!“
Susan: „Proč bych se měla starat jestli skončíš s chlapem, kterým pohrdám?
Edie: „Protože mezi tebou a Mikem je konec. Jo, zprávy se šíří. A teď, když nemůžeš být šťastná ty, nechceš aby byli šťastní ani ostatní, tečka.“

Edie se otočí a odjíždí, Susan jí volá zpátky ale Edie jí neposlouchá a tak dá Susan zpátečku a srazí ji. Karl přijde za Susan a říká Susan, že Edie má roztčíštěnou zlomeninu holenní kosti. Susan se Karlovi omlouvá, že Edie vážně nechtěla srazit. Pak se spolu baví a Susan se ho najedou zeptá . . .


Susan: „Miluješ Edie?“
Karl: „Já nevím. Ale můžu ti slíbit tohle…nikdy jsem žádnou ženu nemiloval tak jak tebe.“
Susan: „Podvedl jsi mě a pak jsi odešel.“
Karl: „Jo, ale podívej jak daleko jsem se dostal. Bydlím jen o ulici dál.“

Ze sklepa Applewhitových se ozývá každou noc bušení a rány a jelikož si toho všimli již i sousedé tak se Bety rozhodla zakročit.

Lékař: „Říkáte, že týrání začalo pár let po svatbě?“
Bety: „Asi to začalo tak pomalu, že jsem si neuvědomila co se děje. Občas mě uhodil kvůli nějaké maličkosti. Ale vždycky se omluvil. Pak se to zhoršilo. A jednoho dne, před osmi lety, můj syn rozlil minerálku na nový koberec. Než jsem se stačila pohnout abych ho bránila, Virgil ho srazil k zemi a začal ho kopat. Chtěla jsem bránit mé dítě, ale nedostala jsem se k němu včas.“
Lékař: „Co se Vašemu synovi stalo?“
Bety: „Zemřel. Minulý víkend jsem narazila na jednu jeho fotku. A tehdy zase začaly ty noční můry. Můj poslední doktor říkal, že se musím přestat obviňovat a pak budu moci zase spát. Snadněji se to řekne než udělá. A já jsem tak unavená.“
Lékař: „Předepíšu Vám nitrazepam. Ten by měl pomoci.“
Bety: „Díky.“
Lékař: „Doufám, že Váš manžel byl za to, co udělal, potrestán.“
Bety: „Dostalo se mu odplaty. O to jsem se postarala.“

Pojišťovna zatím nechce vyplatit Bree Rexovu pojistku, jelikož se zatím vlastně neví jaká byla příčina Rexovi smrti. A tak jde Bree za Rexovým právníkem. Když Bree odejde, Phyllis volá do pojišťovny a chce s někým mluvit o životní pojistce Rexe van de Kampa. A řekne mu, zda je mu známo, že má jeho snacha přítele.