4. díl – Who´s that woman?

Paná Hubertová přišla navštívit Susan. Jako záminku pro návštěvu, přinesla Susan koláč.

Mrs. Hubert: „Doufám, že vám to s Mikem vyjde. Tak zoufale se ho snažíte klofnout.“
Susan: „Co to…nejsem zoufalá.“
Mrs. Hubert: „Oh, krucinál, Susan, spálila jste dům své rivalky. Jestli tohle není zoufalé, tak už nevím co.“
Susan: „Paní Huber, promiňte mi, ale jste šílená.“ Marta ji ukazuje odměrku.
Mrs. Hubert: „Myslím, že to poznáváte. Našla jsem to v ruinách domu Edie.“
Susan: „No, to není…“
Mrs. Hubert: „pst, pst, pst, pst, pst. Chci říct … nebyla jsem zde, když Karl odešel, ale jsem zde teď pro Vás. Dokud se mě to týká, tak je to naše tajemství a nikdo se to nemusí dozvědět. Oh, Susan…ani nevíte jak jsem ráda, že vám můžu konečně nějak pomoci. Vypadáte bledě. Teď naléhám, aby jste si vzala můj dortík. Jen si dejte.“
Mrs. Hubert: „Zmínila jsem se o tom, že je v tom sekaná?“

Carlos objeví pod postlelí ponožku, kterou tam zapoměl John při poslední návštěvě. Gabriell si toho všimne a rychle běží dolů do skříně, kde má jejich hospodyně věci na uklízení a dá tem několik špinavých ponožek. A když jde zpátky, potká u schodů Carlose s ponožkou v ruce.

Gabriell: „Ahoj.“
Gabriell: „Co je tohle?“
Gabriell: „Ponožka.“
Carlos: „Je to mužská ponožka. Našel jsem ji pod naší postelí a není moje.“
Gabriell: „Oh, krucinál, Carlosi, to je Yao Lin.“
Carlos: „Naše služebná nosí sportovní ponožky velikosti 13?“
Gabriell: „Ne, utírá s nimi prach.“ Vezme Carlosse za ruku a ukazuje mu ponožky ve skříni.

Bree, Lynett, Gabriell a Susan pozvou Paula k sobě domů, aby mu řekli o dopise, která našli ve věcech jeho ženy. Všichni sedí u stolu

Susan: „Tak, Paule, všimli jsme si, že chceš prodat dům.“
Paul: „Ano, uh, skrývá příliš mnoho bolestivých vzpomínek. Určitě to chápete.“
Susan: „No, ještě než se odstěhuješ, tak jsme si mysleli, že by jsi měl něco vidět.“
Lynett: „Vypadá to, že toho je mnohem víc o Mary Alicině smrti než si předpokládal.“
Paul: „Oh?“
Gabriell: „Pamatuješ si, jak jsi nás požádal, abychom ji zabalili věci? No, při zabalování jsme našli lístek.“
Bree: „A myslíme, že by jsi si ho měl vzít.“ Susan dává Paulovi lístek “Podle data známky můžeš soudit, že je ze dne Mary Aliciny smrti.“
Paul čte dopis (Vím co jsi udělala. Je mi z toho zle a řeknu to někomu). A rozbrečí se.“
Susan: “ Paule, budeš v pořádku?“
Paul: “ “Ne.” A s pláčem odejde.

Bree si jde vyzvednout syna do Stript baru, kde je se svými kamarády.

Andrew: „Mami, jak jsi vůbec věděla, že jsem tady?“ Bree po něm hodí krabičku sirek, kterou našla u něj v pokoji.
Andrew: „Byla jsi v mém pokoji?“
Bree: „Myslíš, že je to špatné? Zítra ráno ti ho uklidím. Oh, mimochodem, Heath, neměla jsem ti to šanci říct, minulý týden jsi předvedl v kostele nádherné sólo.“
Heath: „Díky. Jdeme odtud.“ A odejde i s Ianem.
Bree: „Doufám, že jsem neřekla něco špatně. No, Andrew…jdeme?“
Andrew: „Zrovna jsi mě zesměšnila před mými přáteli. Nikam s tebou nejdu.“
Bree: „Dobře.“ A posadí se na židli vedle svého syna.
Andrew: „Co to děláš?“
Bree: „Zůstanu tu na celou show. Umírám touhou zjistit, proč je kolem toho takový rozruch.“
Okolo jde číšnice
Bree: “Uh, promiňte, dám si skleničku chardonnay.”
Číšnice: „Ano, madam.“
Bree: „Jsem zvědavá, Andrew, jak sníš o této ženě, zastavil jsi se a popřemýšlel, jaká cesta ji zavedla na toto molo. Je to něčí holčička a ten někdo s ní měl velké plány. Plány, které neobsahují tanga a tyč.“
Andrew: „Tohle fungovat nebude, OK? Já neustoupím.“
Bree: „Jen Bůh ví, čím vším musela za svůj život projít…velkou bídou, drogami, domácím násilím, možná i sexuálním obtěžováním.“
Andrew: „Mami.“
Bree: „A teď se sebou jedná, jako s ní jednají muži… Jako objekt, jako kus masa.“
Nějaký muž sedící vedle: „To stačí. Hochu, dostaň ji odtud. Kazí nám všem zábavu.“

Susan stojí v kuchyni u okna a dívá se ven, vedle ní stojí jeji dcera a plánují, jak ukradnou odměrku, kterou paní Hubertová našla u Edie v troskách jejího domu a o které ví, že patří Susan.

Susan: „OK, projděme si to ještě jednou.“
Julie: „Mami, není to operace mozku. Budeš hlídat, když se vkradu psími dvířky do domu paní Huber. Až budu uvnitř najdu odměrku, jak jednoduché.“
Susan: „Mm, bože. Nelíbí se mi, že z tebe dělám malou zlodějku.“
Julie: „Je to naše odměrka. Jen si berem to, co je naše.“
Susan: „Hele, máš pravdu. Eticky se nemáme proč stydět. Oh, vezmi si tohle.“ A podává jí gumové rukavice.
Susan: „Nechci, aby jsi zanechala otisky prstů.“

Nakonec se Julie podaří ukrást odměrku, zatím co Susan hlídala venku se tam potká s Mikem a pozve ji do kina. Susan s radostí přijímá. Nakonec má ale Susan černé svědomí ohledně toho, jak nerada podpálila Ediin dům, a tak když jí potká navrhne jí, jesltli by i ona nechtěla s ní a s Mikem jít do kina. Edie souhlasí.

Gabriel si vyzvedla u Lynett sušenky a ta jí vyprovází ven, když v tom k nim přistoupí Paul.

Lynett: „Hej, Paule. Co se děje?“
Paul: „Chci se omluvit za svůj včerejší výbuch.“
Lynett: „Neber si to tak, naložily jsme na tebe toho hodně.“
Paul: „Předpokládám, že chcete vědět, proč jsem reagoval na tu poznámku tak prudce.“
Gabriell: „Vyvstalo nám to na mysli.“
Paul: „No, pravdou je, že Mary Alice nebyla tak perfektní. Měla velké problémy.“
Gabriell: „Problémy?“
Paul: „Zpočátku to bylo neškodné. Nechávala si poznámky k připomenutí jako například „nakoupit mléko“, nebo „Zach musí k zubaři“. Ale časem se ty poznámky staly dost odporné. Nenávistné vzkazy se začaly objevovat. Mary Alice je psala mně, Zachovi, sobě.“
Gabriell: „Opravdu.“
Paul: „Proto jsem tak vybuchl. Připomnělo mi to, čím jsme Zach a já procházeli.“
Lynett: „Paule, to mě mrzí.“
Gabriell: “ Neměli jsme ani představu.“
Paul: „No, nicméně, ocenil bych, kdybyste si to nechali pro sebe.“
Gabriell: „Jo.“
Paul: „Kvůli Zachovi.“
Lynett: „Samozřejmě, samozřejmě.“
Paul: „Nashle.“
Gabriell: „Wow.“
Lynett: „Jo.“
Gabriell: „Myslím, že lže.“
Lynett: „To já taky.“

Andrew leží ve svém pokoji na posteli a Bree mu tam dává vyžehlené věci.

Bree: „Tak jaká je tvá taktika? To už se mnou nikdy nepromluvíš?“
Andrew: „Něco takového.“
Bree: „Předpokládám, že ti dlužím omluvu.“
Andrew: „Opatrně, nechci, aby jsi se nám ztrhala.“
Bree: „Neměla jsem ti lhát o otci. Ty a tvá sestra jste dost staří, abyste dokázali zvládnout pravdu.“
Andrew: „Pokračuj. Zlobím se na tebe kvůli asi 7 000 věcem.“
Bree: „Pokud si myslíš, že se ti omluvím za to, že jsem tě vytáhla ze striptýz klubu, tak se šeredně pleteš. Považuji to za jeden z mých nejlepších činů. Andrew. Vím, že mě viníš za to, co se stalo tvému otci… ale není to úplně jen má chyba a chci aby jsi to pochopil.“
Andrew: „Chápu. Já jen… nechci aby odešel.“
Bree: „Ani já ne.“
Andrew: „Mami?“
Bree: „Jo?“
Andrew: „Kdy mi vrátíš dveře?“
Bree: „Za tři měsíce.“

Carlos s Gabriel se společně koupají ve vaně a dívají se na televizi, kde běží ve zprávách reportáž, že byl zmlácen muž, který je gay. Gabriell v něm hned poznala instalatéra, o kterém si Carlos myslel, že s ním Gabriell. spala.

Carlos: „Chceš se mě na něco zeptat?“
Gabriell: „Ne.“

Večer se Lynett, Gabriel, Susan a Bree baví o odpolední návštěvě Paula a ani jedna z nich nevěří, co jim Paul o Mary Alice říkal. A take přemýšlejí, proč na nahrávce, kterou ukradla Bree u Dr. Goldfilda říkala Mary Alice, že s jmenuje Angela.

Paul si najal soukromého detektiva, aby přišel na to, kdo poslal jeho ženě, ten výhružný dopis.