22. díl – Goodbye for now

Susan a Mike se dali zase dohromady. A Mike chce, aby se spolu začali žít.

Paul je donucen paní Tillmanovou odjet bez rozloučení se Zachem. A jako dárek na rozloučenou mu zanechá rukavici na baseball.

Zach: “Proč takhle utekl?“
Paní Tillman: “Tvůj otec měl spoustu starostí, drahoušku. Jsem si jistá, že udělal to co cítil, že je pro tebe nejlepší.“
Zach: “A chce po mně abych se těšil tímhle harampádím? Nesnáším baseball! Myslel jsem, že to ví!“

Zach praští s rukavicí o stůl o odejde. Felicia najde uvnitř rukavice dopis, který tam vložil Paul pro Zacha.
Zachu, já jsem tě neopustil, sejdeme se ve čtvrtek večer na baseballovém hřišti. Táta.

Rexovi není stále dobře, prášky co bere mu vůbec nepomáhají a lékaři už nevědí co s ním mají dělat.

George se vloupe k Bree a Rexovi do domu a najde tam v krabici jejich sexuální pomůcky.

Mike přijde za paní Tillman, jestli náhodou neví kde je Paul.

Mike: “Podívejte…policie si myslí, že jsem Vaši sestru zabil já a vy si určitě myslíte to samé, ale já Vám přísahám, že s tím nemám nic společného.“
Paní Tillman: “A myslíte si, že Paul Young ano?“
Mike: “Ne, tohle jsem neřekl.“
Paní Tillman: “Musíte uznat, že je to lákavá teorie.“
Mike: “Takže není od věci uvažovat jestli Paul nepomstil smrt své ženy tím, že za to vydírání Marthu zabil.“
Paní Tillman: “Ale možná jsem v tom sama.“
Mike: “Nejste. Nepíše se někde v těch denících kvůli čemu Vaše sestra Youngovy vydírala?“
Paní Tillman: “Přímo ne. Ale mám jednoznačný dojem, že to bylo kvůli vraždě a… teď mi tady říkáte, že Vaše přítelkyně byla zavražděna.“
Mike: “Máte nějaký důvod proč jste je neukázala policii?“
Paní Tillman: “Jste zastánce trestu smrti?“
Mike: “Ano.“
Paní Tillman: “Já také. Měli jsme ho v Utahu. V tomhle státě ho ale nemají. Ostuda. Souhlasíte?“
Mike: “Ano, souhlasím.“
Paní Tillman: “Moc se mi líbíte, pane Delfino.“
Mike: “Víte kde teď Paul Young je?“
Paní Tillman: “Obávám se, že ne. Ale vím, kde bude ve čtvrtek večer.“

Když odpoledne Gabriell přebírala poštu byla překvapena, když konečně zjistila pravdu o svém těhotenství.

Carlos: “Ahoj bejby, nechceš se se mnou podívat na netu po kočárcích? Co se děje?“
Gabriell: “Chtěla jsem se jen rozloučit, protože tě opouštím.“
Carlos: “Cože?“
Gabriell: “Podívej, naše zdravotní pojišťovna nám poslala dopis, protože někdo mi objednal antikoncepci na rok dopředu. A zřetelně naše pojistka nezahrnuje drogy nakupované po kilech.“
Carlos: “Řekl jsem ti, že to byla mama.“
Gabriell: “Ten předpis je datován, Carlosi a Juanita byla v komatu, když byla tahle žádost vyplněna. Byl jsi to ty, ne tvá matka. Buď aspoň chlap a přiznej se k tomu. Ona by to udělala.“
Carlos: “Gabrielle, stůj.“
Gabriell: „Jsem těhotná ty primitive. Vzpomínáš?“
Carlos: “Kam jdeš?“
Gabriell: “Pryč.“
Carlos: “Jdu do vězení. Zítra už budu pryč.“
Gabriell: “Já vím. Proto jsem si sbalila jen jednu tašku.“
Carlos: “A co bude s dítětem Gabrielle? Co bude s mým dítětem?“
Gabriell: “Ale, s tvým dítětem?“
Carlos: “Dobře…naším dítětem. Jsme teď rodina. Tohle dítě bude potřebovat svou matku i svého otce.“
Gabriell: “Ale, Carlosi. Kdo ti řekl, že to ty jsi otec? Ahoj.“

Carlos i přes své domácí vězení sleduje Gabriell. Gabriell jde do bytu za Johnem, ale doma je jenom Justin. Do bytu vtrhne Carlos

Carlos: „Myslíš si, že když stříháš můj trávník můžeš i píchat mou ženu?“
Carlos se vrhne po Justinovi a zmlátí ho. Ale naštěstí za chvíli je zatčen policií.

Tom se dozví, že Annabel byla povýšna a bude z ní ředitelka. To ho rozčílí a vtrhne šéfovi do kanceláře.

Tom: “Co to k čertu je? Povýšil jsi místo mě Annabel?“
Šéf: “Dostala nabídku pracovat jinde. Nemohl jsem si dovolit o ni přijít, ne teď.“
Tom: “Tak víš co…přišels o mně. Protože já končím.“
Šéf: “Tome, neblázni.“
Tom: “Ne, když jsi mě vynechal poprvé, vzal jsem to jako voják, ale od Dugganova infarktu fakticky dělám jeho práci. Já jsem ji dělal a ty to teď chceš dát Annabel?“
Šéf: “Dobře. Řekls cos chtěl?“
Tom: “Ne, děláš teď hloupá rozhodnutí každý den, Dane, to ti musím říct, ale tohle…to je to nejhloupější.“
Šéf: “Hej, dávej si pozor.“
Tom: “Od toho cos nastoupil vedeš společnost od desíti k pěti. Bude se mi odcházet snadno.“
Šéf: “Tak jo, Scavo, chceš vědět proč jsem to povýšení dal Annabel? Proč to dostala místo tebe? Kvůli Lynette.“
Tom: “Cože?“
Šéf: “Přišla za mou ženou a prosila ji abych tvé povýšení zrušil. Říkala, že když budeš víc cestovat, bude tím trpět vaše rodina.“
Tom: “Tohle, že udělala?“
Šéf: “Teď se cítím jako pitomec, že jsem se vám snažil pomoci. Asi to bylo další z těch mých hloupých rozhodnutí. Do večera si vykliď stůl.“

Bree zjistí, že George je do ní stále zamilovaný a tak se s ním přestane vídat, až jednou ho potká v supermarketu. George jí řekne, že slyšel jak Rex všude rozhlašuje jak je na sado maso, a že mají doma prý i krabici s pomůckami.

Susan najde u Mika v autě deníky Marty Hubert a když jí Mike řekne, že musí večer někam odjet, tak ho s Julií sledují, ale ztratí ho.

Gabriell přijde za Carlosem do vězení.

Gabriell: “Obviňuijí tě z nesnášenlivosti proti menšinám?“
Carlos: “Pamatuješ když zmlátili toho chlapíka z naší kabelovky? To jsem byl já. Myslel jsem, že mě s ním podvádíš.“
Gabriell: “S našim teplým chlápkem z kabelovky?“
Carlos: “Nevěděl jsem, že je gay. A o Justinovi jsem to taky nevěděl. A teď si policajti myslí, že gaye biju cíleně.“
Gabriell: “No to vlastně ano.“
Carlos: “Tys mě vyprovokovala. Předstírala jsi, že máš poměr jen abys mě potrestala.“
Gabriell: “No…samozřejmě.“
Carlos: “A potřebuju abys lhala zase. Potřebuju abys policajtům řekla, žes měla poměr, a já jsem prostě zbil nepravého chlapa.“
Gabriell: “Chlapy. Nebudu kvůli tobě lhát, Carlosi.“
Carlos: “Gabby, jsetliže tohle obvinění projde, můžu dostat osm let.“
Gabriell: “A to mě má dojmout? Protože díky tvému malému triku s mou antikoncepcí jsem ztratila svobodu na příštích 18 let.“
Carlos: “Gabby… prosím, nedělej to. Gabby. Nechoď pryč. Gabby!“

RRex jde v noci do kuchyně a najde tam sedět Bree.

Rex: “Co děláš vzhůru?“
Bree: “Nemohla jsem spát a tak si… tady sedím a přemýšlím.“
Rex: “O čem?“
Bree: “Opravdu to chceš vědět?“
Rex: “Bree, necítím se teď právě nejlíp, takže mi to řekni. Co se děje?“
Bree: “Přemýšlela jsem, že největší chyba celého mého života byla, že jsem souhlasila si tě vzít.“
Rex: “Nech mě hádat. Udělal jsem něco špatného.“
Bree: “Přinutit mě s tebou sdílet tvé zvrácené kratochvíle ti nestačilo, musel jsi se o mé ponížení podělit i s kolegy?“
Rex: “Cože?“
Bree: “Rexi, o našem sexuálním životě mluví každý. O každém špinavém detailu z té tvé krabice perverzností kterou máš ve skříni.“
Rex: “Bree, nikdy jsem to nikomu neřekl, přísahám Bohu.“
Bree: “Jsi lhář.“
Rex: “Kdo ti to řekl?“
Bree: “Na tom nezáleží.“
Rex: “Záleží na tom, protože já jsem nikomu nic neřekl.“
Bree: “A jak to potom lidé vědí? Protože oba víme, že já bych nic neřekla.“
Rex: “Proč bych někomu povídal o tom co děláme v posteli?“
Bree: “Já nevím, Rexi. Možná ses chvástal. A nebo jsi mi podvědomě chtěl ublížit. Blahopřeju ti. Povedlo se. Jsem teď oficiálně zničená.“
Rex: “Nic jsem neřekl.“
Bree: “Nevěřím ti.
Rex se najednou sune k zemi a chytá se za srdce.
Bree: “Rexi? Co je? Co se děje?“
Rex: “Myslím, že mám infarkt.“
Bree: “Ne, nemáš.“
Rex: “Bree, budeš mě muset vzít do nemocnice.“
Bree: “Dobře. Jdi dolů a…já tam hned budu.“
Daniel najde otce sedět na schodech.
Daniell: “Tati?Co tady děláš?“
Rex: “Čekám na mámu až mě odveze na pohotovost.“
Daniell: “Co se stalo?“
Rex: “Mám infarkt. Proboha. “
Daniell: “Kde vězí?“
Rex: “To je dobrá otázka.“
Daniell jde za matkou do ložnice, podívat se kde je tak dlouho a najde jí tam stlát postel.
Daniell: “Taťka říká, že má infarkt.“
Bree: “Já vím. Odvezu ho do nemocnice.“
Daniell: “A kdy?“
Bree: “Až dostelu postel.“
Daniell: “Cože?“
Bree: “Nikdy neopouštím dům dokud neustelu. To přece víš.“
Daniell: “Ale taťka musí jet do nemocnice.“
Bree dostlala.
Bree: “Tak. Teď můžeme jet.“

V noci se do ulice přistěhovali nový obyvatelé.´