19. díl – An unexpected song

Mike má na hřbitově sraz s mužem, který ho najal, aby zjistil co se stalo s jeho dcerou Debrou.

Mike: “Noahu, nevěděl jsem, že jsi zbožný muž. Proč ten růženec?“
Noah: “Našli Deidru.“
Mike: “Cože?“
Noah: “Její tělo bylo nacpáno do truhly na hračky. Věřil bys tomu? Dětské truhly.“
Mike: “Můj Bože.“
Noah: “Policajti ji identifikovali podle zubní karty. Byla mrtvá 15 let. Celý ten čas co jsem ji hledal už byla mrtvá.“
Mike: “Je mi to moc líto.“
Noah: “Musím své dítě pohřbít. Přišel jsem se sem podívat jaký jí pořídím náhrobek.“
Mike: “Teď bys to neměl dělat. Odvezu tě domů.“
Noah: “Chci aby sis promluvil s jedním policajtem.“
Mike: “Policajtem? „
Noah: “Jmenuje se Sullivan. Podplatil jsem ho aby ti pomohl s tím obviněním z vraždy sousedky. Dá ti spis o Deidřině případu. Vypadá to, že má nějaká vodítka.“

Paní McCluskey se náhle udělá zle a Lynette zavolá sanitku. Druhý den přinese Paní McCluskey Lynette jako poděkování za její pomoc lampu od Tiffaniho, kterou její rodina má již roky.

Bree se rozhodne, že Andrewa vezmou z tábora zpět domů a budou s ním chodit k poradci.

Gabriell poté co jí Carlos donutil podepsat pomanželskou smlouvu, tak ho vyhostila z manželské postely na gauč a jediný možný způsob, jak se může vrátit zpět do ložnice je, že roztrhá tu smlouvu. Carlos Gabriell rozstříhl všechny kreditní karty, takže teď nemůže nakupovat. Gabby se o tom zmíní před Johnem a on jí dá vlastní kreditku, aby si něco hezkého mohla koupit. Gabriell byla nakupovat a pak se stavila na jídlo v restauraci, když chtěla platit, číšník jí řekne, že její kreditka je zablokovaná. A jelikož tam po ní pokukuje jeden starší muž, tak s ním začne flirtovat.

Lynette si dělá starosti o paní McCluskey. Jelikož už jí pár dní neviděla.

Tom: “Určitě je v pořádku.“
Lynette: “Nikdy tam nenechává poštu ležet. Kolikrát už vyhodila naši, když jsme si ji nevyzvedli v okamžik kdy ji doručili?“
Lynette: “Já nevím, Tome. Myslím, že se jí něco stalo.“
Tom: “Tak tam zajdi a zkontroluj to.“
Lynette: “Ale jestli se pletu tak mě vtáhne do dvouhodinové konverzace o mozolech.“
Tom: “Tak ji zkontrolovat nechoď.“
Lynette: “Za šest měsíců, až objeví její mumifikovanou mrtvolu pod schody do sklepa, co pak kruci řeknu dětem? „Jó jasně, nechala jsem paní McCluskey umřít“.
Tom: “A proč by jim to vadilo? Myslíš, že jim budou chybět kupóny do čistírny co jim dává na Halloween?“
Lynette: “Tome.“
Tom: “Poslyš, miláčku, co můžu říct? Jsi ztracená když to uděláš a jsi ztracená když to neuděláš, přeju ti mnoho štěstí.“
Lynette: “Zlato, teď tě trochu nenávidím.“

Gabriell přijde z nákupů domů, Carlos je v koupelně a dívá se na televizi.

Gabriell: “Ahoj zlato. Podívej na moje nové boty. Nejsou úžasné?“
Carlos: “Zlato, snažím se sledovat zápas.“
Gabriell: “Promiň.“
Carlos: “Jak sis koupila nové boty?“
Gabriell: “Psst. Promluvíme si později. Sleduješ zápas.“
Carlos: “Ne, chci si o tom promluvit hned. Nemáš žádné peníze, takže povídej.“
Gabriell: “Vždyť to sám znáš. Děvče potká chlapce, chlapec děvčeti kupuje věci, děvče odchází šťastné.“
Carlos: “Cos udělala?“
Gabriell: “Víš, zapomněla jsem jak šlechetní umějí muži být. Taky jsem zapomněla, že mám na výběr…z hodně možností.“
Carlos: “O čem to krucinál mluvíš?“
Gabriell: “Nepotřebuju tvé kreditky, Carlosi a nepotřebuju tvé peníze, ale jestli má naše manželství fungovat, potřebuju tvou úctu.“
Carlos: “Tu smlouvu neroztrhám.“
Gabriell: “Ale ano, roztrháš. Protože jestli ne, obuju si mé nové boty a vyjdu ze dveří.“
Carlos: “Ty mi vyhrožuješ.“
Gabriell: “Ne, jen na něco upozorňuji. Jsem hezká holka a hezké holky nikdy nejsou samy.“

Bree prosí Andrewa, aby si šel promluvit s reverendem Sikesem.

Reverend: “Přísahám před Bohem všemohoucím, že nikomu neodhalím co bylo dnes řečeno. Takže…co máš na srdci?“
Andrew: “Jde o tohle…lhal jsem mým rodičům. Nejsem gay.“
Reverend: “Nejsi?“
Andrew: “Vlastně ne. Podívejte, já jen vím, že jsem se chtěl za každou cenu dostat z toho tábora a tak jsem rodičům lhal a řekl jsem jim, že se obávám, že něco cítím k jiným klukům a…oni udělali přesně to co jsem chtěl. Jsou tak jednoduší.“
Reverend: “Promiň, jen abych si to vyjasnil…jsi heterosexuál nebo ne?“
Andrew: “Podívejte, miluju vanilkovou zmrzlinu, jo? Ale jednou za čas…“
Reverend: “Chápu, ale Bůh by byl radši kdybys zůstal u vanilkové.“
Andrew: “Já v Boha nevěřím.“
Reverend: “Nevěříš?“
Andrew: “Ne.“
Reverend: “Lituju. Tvou matku to zničí. Tak moc se za tvou změnu modlila.“
Andrew: “Tak to jsou dobré zprávy. Já se změním…překvapení.“
Reverend: “Nejsem si jistý, že rozumím.“
Andrew: “Víte co mi včera večer moje matka řekla? Řekla, že se bojí, že nepůjdu do nebe. Věřil byste tomu?“
Reverend: “Určitě nechtěla ranit tvé city, ale jediný způsob jak poznat Ráj je kát se ze svých hříchů.“
Andrew: “Když mi to řekla, okamžitě mš napadlo jak se k ní dostat zpátky. Od teď budu strašně hodný. Sním všechnu zeleninu, budu mít dobré známky, budu říkat „ano, paní“ a „ne, paní“ Budu dělat všechno pro to aby uvěřila, že jí Bůh seslal tenhle malý zázrak. Až jednoho dne, až to bude nejmíň čekat, udělám něco tak strašného, že to otřese jejím světem. A to ji doopravdy zničí. A až ten den přijde…věřte mi. Poznám co je to Ráj.“

Dno, život je cesta po které se mnohem lépe cestuje se společníkem po boku. Samozřejmě, ten společník může být téměř kdokoliv.

Lynette jde vyzvednout paní McCluskey, aby jí odvezla k lékaři.“

Lynette: „Paní McCluskey! Zpozdíme se k doktorovi.“
Paní McClusky: „Už jdu. Vždyť nehoří.“

Carlos rozthá smlouvu a Gabriell ho pustí zpět do ložnice.

Nebo člověk na druhé straně postele. Společníkem může být matka s dobrými úmysly…

Bree děkuje reverendovi za krásnou řeč.

Bree: “Děkuju Vám za báječnou službu, reverende.“
Reverend: “Já děkuji Vám, Bree.“

Nebo dítě, které nechystá nic dobrého.

Andrew se nakloní se spikleneckým úsměvem k reverendovi.

Andrew: „Velmi inspirující.“

Ale stejně, i přes naše nejlepší úmysly, někteří z nás své společníky cestou ztratí. A cesta se stane nesnesitelnou. Víte, lidské bytosti jsou stvořeny pro mnoho věcí, ale samota není jednou z nich.