8. díl – Distant Past

Jednoho dne časného podzimu, si Mike zranil rameno. Aby si ulevil od bolesti, vzal si malou bílou pilulku, kterou mu doporučil doktor. Bolest přetrvávala a tak si vzal další a další. Bohužel, jak Mikova bolest ustupovala jeho potřeba po malých bílých pilulkách narůstala. Ale Mike toto nikdy nesdílel s lidmi, kteří se o něj starali, ale jenom s těma, kteří se nestarali vůbec.
Mike tajně telefonuje.

Mike: “Ahoj. To jsem já Mike potřebuji nějaké pilulky. Vím nezaplatil jsem, ale peníze seženu.“
Muž: “Kupuji si učebnice. Potřebuji peníze, hodně peněz. Dones peníze budou pilulky.“

Gaby zakázala Carlosovi, aby jí volal, ale ten se cítí provinile a chce si s ním promluvit a tak si s ní dá schůzku v kostele. Carlos chce jít na policii, ale to Gabby odmítá, jelikož je nikdo neviděl, tak je nikdo nemůže podezřívat.

Vidíme tělo Viktora na břehu moře.

Julie měla rande, ale Susan se její nový přítel Derek vůbec nelíbí, jelikož nosí piersing, ale Julii je jedno co si její matka myslí. Druhý den zaklepe na Susaniny dveře kluk, který se představí jako …… a hledá Mika. Susan ho pozve dál a poté co se dozví, že stujuje medicínu a je bez přítelkyně, mu začne dohazovat svou dceru Julii.
Lynette stále hledá svou matku a nemůže jí objevit.
Bree se rozhodla, že její malý prcek bude spát v posteli s ní a s Orsonem.Orsonovi to samozřejmě vadí, protože si chce s Bree taky trochu užít. Orson je další dny naštvaný, že v noci nemůže spát kvůli miminu, které s nima spí v posteli a rozhodne se opustit ložnici a spát v pracovně. Bree jde do pizzerie za Tomem a ptá se ho :

Bree: “Tome, můžu se tě na něco zeptat? Měli jste s Lynette rodinnou postel s batolaty?“
Tom: “No my jsme si to nevybrali. Vždy chodili do naší postele sami.“
Bree: “Nechci se v tom rýpat, ale nevadilo vám to ….?“
Tom: “Myslíš sex?“
Bree: “Myslím, že jsem nemusela rýpat.“
Tom: “No nejdříve jsem jim dával různé překážky. Pak nás ale donutili být vynalézavější.“
Bree: “Zase se v tom nechci rýpat…“
Tom: “Dělali jsme to v kanceláři, v autě a víš jak jsme ti měli pohlídat dům?“
Bree: “Ok, díky. Už půjdeme.“ Celý rozhovor vyslechne Andrew.

Mike opravuje vodní šroub Adamovi. Najednou někdo zaklepe na domovní dveře. Adam jde otevřít a tam stojí žena. Adam je překvapen, že ji vídí a ptá se co tu dělá. Z jejich krátkého rozhovoru vyplyne, že když Adam ještě žil v Chicagu, tak mezi nimi něco bylo. Ta žena se jmenuje Sylvie. Adam požádá Mika, aby o téhle návštěvě Katherine nic neříkal. Ten souhlasí a požádá Adama, zda by mu nemohl předepsat prášky na bolest jeho ramene, ten mu ale říká, že by bylo divné kdyby gynekolog předepsal recept muži. Mike řekne: „Laskavosti zřejmě nedělají obě strany“.
Orson je v ordinaci. Čeká na pacientku. Když v tom přijde do kanceláře Bree.

Bree: “Ahoj, doktore.“
Orson: “Oh, ahoj Bree čekám zrovna pacientku.“
Bree: “Ano to máš. Já jsem paní Zimmerová.“
Orson: “Říkala jste, že máte nějakou vpadlinu, kterou potřebujete vyplnit?“
Bree: “Byla jsem ve velmi rozpustilé náladě, když jsem Vám ji nechala.“
Bree ze sebe shodí kabát, který měla a pod ním je zcela nahá.

Lynette přijede domů a tam na ní čeká její nevlastní otec Glen, který si s ní chce promluvit. Oba se neviděli asi 30 let. Lynette je šťastná, že ho zase vidí. Glen jí řekne, že mu volala její matka a chtěla po něm peníze. A zítra se s ní má sejít v parku a předat jí ty peníze a myslel si, že by Lynette chtěla jít s ním.

Adam přijde za Orsonem a požádá ho o prášky pro Mika, ten mu je nejdřív nechce dát, ale Adam ho tak maličko začne vydírat, s tím jak porodil jejich dítě, že mu je Orson nakonec dá.
Andrew odjíždí z domova, kvůli tomu, že si myslí, že je nadbytečný. Bree mu v tom nedokáže zabránit.
Orson dává recept Mikovi na ty prášky.

Orson: “Vypadáš vystresovaně. Abych byl upřímný, nejsem nadšená z toho, že ti to dávám, Miku. Tišící tablety jen tlumí bolest. Pokud je to chronické, musíš navštívit odborníka.“
Mike: “Víš co potřebuju Orsone? Potřebuju si vzít pár týdnů dovolené, ale nemůžu, protože musím pracovat. Kvůli dítěti, kvůli Juliině školnímu výletu, kvůli nábytku, a všemu co bude Susan chtít, abych zaplatil.“
Orson: “Jsi v pořádku? Zdáš se být nešťastný?“
Mike: “Ne, ne, jsem šťastný a nesvádím to všechno na Susan. Jen, když jsem se zavázal, že se stanu tátou, nevěděl jsem přesně, do čeho se to pouštím.“
Orson: “Rozumím. Stále neexistuje žádný způsob jak se vyrovnat se stresem.“
Mike: “To není o stresu. Jde o tu bolest, kterou mám každý den od doby, kdy mě srazilo to auto.“
Orson: “Myslíš, že tu bolest má na svědomí ta nehoda?“
Mike: “To nebyla nehoda. Nějakej parchant mě srazil a ujel.“
Orson: “Správně. No, doufám, že tohle ti pomůže.“

Edie si čte noviny. Pak zvedá telefon.

Edie: “Dobrý den. Chtěla bych anonymně něco říct. Máte něco jako hlasovou službu? No, jde o starostu. Nemyslím si, že by se ztratil. Myslím, že je totiž mrtvý.“

Detektivové objevili Viktorovu loď. Nenašli na ní žádné otisky Viktora. Toto sdělení řekli Gabby a ta to pověděla Carlosovi, který je zcela na dne a chce jít na policii. Gabby s tím ted souhlasí, ale před tím než půjdou si chce dát ještě drink. Dojde do kuchyně a nasype do něj Carlosiviprášky na spaní.

Mike přijde domů a najde tam . . . . jak si povídá s Julií a oba se velmi dobře baví. Susan je nadšená z toho, jak je skvělá dohazovačka, ale Mike když zjistí, kdo ten kluk je, tak si chce s Barrettem promluvit.

Mike: “Myslím, že jsem ti říkal, abys nechodil do mého domu.“
Barrett: “Ale tvoje žena mě pozvala. A hale, přiženil ses do fakt milé rodiny.“
Mike: “Tady máš prachy. A teď vypadni.“
Barrett: “Byli jsme na odchodu. Beru Julie, abych ji ukázal mou vysokou školu.“
Mike: “Neexistuje žádnej způsob, abych jí nechal jít ven s tak nicotným drogovým dealerem.“
Barrett: “Nicotným? Chlape, já jsem studentem medicíny, kterej si našel cestu na vejšce jak si vydělat. Ty jsi ten závislák, a nemyslím si, že bys chtěl, aby to věděla tvá rodina, nebo jo? Budeš jí mít doma do 10:00 večer.

Mike jde do kuchyně, kde právě Barret chválí Susan její koláč co upekla.

Mike: “Tenhle chlápek je drogovej dealer.“
Susan: “Cože?“
Mike: “Pamatuješ si ty prášky, který si našla? Prodal mi je.“
Barrett: “Podívejte paní Delfinová…“
Susan: “Vypadni z mého domu! Vyhoď ho z mého domu!“
Barrett: “Půjdu. Ačkoliv je to škoda. Byl tak dobrý zákazník.“

Na Carlose začínají působit prášky, když v tom si Gabby všimne, že k domu přijeli detektivové, co vyšetřují zmizení jejího manžela. Gabby jde ven, aby si s nimi promluvila a oni neviděli Carlose.

Gabby: “Nějaké nové zprávy o mém manželovi?“
Detektiv: “Ne, ale máme na Vás pár otázek.“
Gabby: “jen se ptejte.“
Detektiv: “Paní Langová máte poměr s Vaším bývalým manželem?“
Gabby: “S Carlosem? To je šílené. Kde jste to slyšeli?“
Detektiv: “Vaše sousedka nám volala.“
Gabby: “Vyřiďte Edie Britové, že když jí Carlos opustil, to neznamená, že bude poskvrňovat mě, obzvláště když ona je děvka.“
Detektiv: “Dobrá. Viděla jste ho v poslední době?“
Gabby: “Ne. Už pěkně dlouho jsem carlose neviděla.“
Detektivovi zvoní telefon, zvedne ho.
Detektiv: “Dobré zprávy paní Langová. Váš manžel se našel. Pár rybářů ho našlo omývaného vodou na břehu u moře. Je v bezvědomí, ale stabilizovaný. Nechcete s námi jet do nemocnice?“
Gabby: “Proč bych neměla? Jen si vezmu kabelku.“

Lynette po rozhovoru se svou matkou a s nevlastním otcem zjistí, že matka neopustila otce proto, že ho podvedla, ale proto, že její nepravý otec je gay.
Susan říká Julii, že Mike bral prášky, ale nyní je již nebere. Julie se jí ptá jestli si je jistá, jelikož ho dnes viděla v lékárně, jak si nějaké prášky vyzvedával. Je večer a doma je Susan i Mike. Susan říká, že se jde vysprchovat. Mike mezitím jde do auto pro další prášek. Susan ho ale pozoruje.
Bree přijde navštívit Andrewa do jeho nového bytu.

Bree: “Andrew, chápu, že se na mě zlobíš kvůli tomu, co jsem řekla, ale…mám dobrý důvod chtít vychovávat Benjamina odlišně. Abych byla upřímná. S tebou jsem si prošla peklem.“
Andrew: “Máš pravdu. Vím co jsem udělal, a to je ten důvod, proč jsem tak smutný. Protože já-já jsem se změnil, a ty sis toho nikdy nevšimla. Víš, mám práci, auto, moje vlastní zdravotní pojištění. Já-já jsem to dokázal.“
Bree: “Ano, to vím.“
Andrew: “Tak proč jsi nic neřekla? Protože jsi se soustředila na svého nového manžela a dítě.“
Bree: “Oh, Andrew.“
Andrew: “To je dobrý, mami. Vím, že máš novej život. A já ho mám taky.“
Bree: “Já jen nechci nás rozdělit tím, že budu špatná. Jako to bylo před dvouma rokama.“
Andrew: “Myslíš, když si mě vykopla na tu silnici? Podívej, mami…Neměl jsem to pod kontrolou. Přinutila jsi mě vyrůst. Jestli jsem to před tím neřekl, děkuju ti.“
Bree: “Odpouštíš mi?“
Andrew: “Odpustil jsem ti před dlouhou dobou. Ty sis jen… Nikdy sis toho nevšimla.
Bree: “

Lynette přesvědčuj matku, abys se s ní vrátila domů, ta ale nechce a Glena napadne, že by mohla bydlet s ním v jeho domě. Jeho dlouholetý přítel před rokem zemřel a nyní žije sám a tak by si vzájemně mohli dělat společnost.
Gaby s detektivy jdou do pokoje Viktora.

Doktor: “Paní Langová? Jsem doktor vašeho manžela. Právě se probouzí. Chcete k němu?“
Gabby: “Jo, určitě trochu blouzní. Nebyla bych překvapená kdyby se choval jako smyslů zbavený.“
Doktor: “Pane Langu? Vaše žena je tady.“
Viktor: “Gaby. Ahoj.“
Gabby: “Nenamáhej se Viktore. Je tolik času abychom si popovídali později. Teď je důležitý odpočinek. Jen buď potichu a odpočívej.“
Detektiv: “Pane Langu, jsem detektiv Berry. Potřebujeme se Vás zeptat na pár otázek. Kdy jste si vyjel na loď?“
Viktor: “Já jsem byl na lodi?“
Detektiv: “Myslíme si to. Našli Vás u zálivu a zřejmě jste byl nějakou dobu ve vodě.“
Viktor: “Poslední věc, kterou si pamatuji, byla páteční porada se zaměstnanci.“
Gabby: “Opravdu? Teda..cože?“ Viktor : gaby, ty si pamatuješ, že bych jel na loď?“
Gabby: “Ne. Ne.“
Viktor: “Je mi líto. Myslím, že si nepamatuji nic.“
Doktor: “V této situaci to není nic zvláštního.“
Gabby: “No komu to vadí? Hlavní je, že je v bezpečí a, že se uzdraví. A myslím, že to půjde rychleji, když na to všechno zapomeneme.“
Viktor: “Gaby, mohla by si přijít sem?“
Gabby: “Samozřejmě.“ Viktor : Vypadá to jako bych byl na tom bledě.“
Gabby: “Ale teď si v pořádku. To je teď hlavní.“
Viktor: “Pojď blíž.“ Gaby si myslí, že jí chce dát pusu, Viktor ji ale chytne za bradu a dá jeho pusu k jejímu uchu. Detektivové mezitím odcházejí i s doktorem.
Viktor: “Pamatuji si všechno.“
Gabby: “Cože?“
Viktor: “A teď budu odpočívat. Potřebuji nabrat sílu.“

Minulost není nikdy opravdu za námi. Duchové se blíží posedle ve stínech, aby nám připomněli jak jsme se rozhodli. Ale když se podíváme zpět, můžeme najít starého známého s otevřenou náručí. Nebo starého nepřítele se skrytým úmyslem. Nebo dospělého syna, který je ochotný odpustit. Bohužel někteří z nás se odmítají podívat zpět a ti nikdy nepochopí, že zapíráním toho co udělali v minulosti jsou přinuceni to napravit.