2. díl – Smile of a summer night

V úterý odpoledne Wisteria Lane zasáhla vlna zločinu.Obyvatelé našli převrácení grily,vyprané prádlo bylo zablácené a jejich skateboardy byly pryč.Přirozeně si všichni začali klást otázku,kdo by za takovou tragédii mohl být zodpovědný.Odpověď ležela v domě sousedky,která o 20 minut dříve páchala úplně jiný zločin.
Gabrielle a Carlos se mazlí v posteli…

Carlos: “Musím se vrátit.Řekl jsem Edie, že si jdu jen zaběhat. Vypadám dost upoceně na devět kiláků?“
Gabrielle: “Joo…ale bohužel je to můj pot. Kdy ji necháš?“
Carlos: “Je to složitý,ok? Mimoto,nevidím,že bys ty nějak spěchala s necháním Victora.“
Gabrielle: “Obecně vzato,ženy neopouštějí své manželky kvůli chlapům s přítelkyní. Prostě tu děvku odkopni,čeho se bojíš?“
Carlos: “Ničeho se neb…. Můj bože!!!!“ (Udělá kotoul pod stůl)
Gabrielle: “Co se s tebou sakra děje?“
Carlos: “EDIE!!!“
(Edie zaklepe)
Edie: “Gaby,jsi doma?“
Gabrielle: “Vteřinku!“

Edie se přijde zeptat,jestli u ní není Carlos, že ho Ida Greenbergová viděla u ní na verandě.Gabrielle se snaží zabránit Edie,aby ji vlezla do domu,tak si vymyslí,že právě zahlédla Carlose jak se vrátil k nim domů.Carlos je ovšem stále pod stolem,ale Edie už se rozjíždí domů a Gaby se jí snaží zdržet.Carlos mezitím běží domů a po cestě překonává překážky v podobě pověšeného prádla,plotu,grilu a jiného.Nakonec skočí na skateboard a zachycen za Ediino auto dojede až k ní domu,kde rozbije okno v zadních dveřích právě ve chvíli,kdy vchází také Edie.

Carlos: (Ukazuje na rozbité okno) „Věřila bys tomu,že se nám někdo vloupal do domu?!“

A tak skončila vlna zločinu na Wisteria Lane.Nikdo jiný nezjistil,kdo za to může…..,protože to byla sabotáž zevnitř. Nikdy tu nespatříte smutek nebo zoufalství. Nikdy tu nespatříte nejmenší náznak lítosti. Lidé,kteří tu žijí zjistili, že ej tu jeden jistý způsob,jak udržet tajemství před sousedy. Proto není na předměstí nic tak zrádného,jako je úsměv.
Bree,Susan a Gabrielle drbou novou sousedku Katherin a přitom se na ní mile usmívají. Susan se svěřila kamarádkám,že ji Julie řekla,že Dylan není ta samá holka,která tam bydlela před lety. V tom k nim Katherin přijde a ptá se,koho pomlouvají.Gabrielle se ztrapní,když ji odpoví, že Susan,která stojí vedle ní. Všechny se tomu zasmějí a potom Katherin navrhne,aby udělaly oběd pro Lynette,která je tak vyčerpaná z chemoterapie, a řekne,že ona upeče zákusek.To se ovšem nelibí Bree,protože ta vždycky nosí moučník.Takže se opět s novou sousedkou pohádá, ale jen tak, aby to unesla jejich společenská úroveň.
Edie má narozeniny a rozhodne se,že jí Carlos zaplatí nového Jaguára za 80 000$.To se ovšem Carlos dozví, až když sporťák stojí před domem. Carlos ale řekne,že si to nemůže dovolit. S tím Edie nesouhlasí a přesvědčuje ho, aby převedl nějaké peníze ze zámořského účtu,kde má miliony dolarů. Carlos ji řekne,že je to tajný účet a peníze na něm jsou nelegálně vydělané. Edie to pochopí,odveze auto zpět do autosalonu a místo auta si vybere „levnější“ dárek-svatbu. Na to Carlos musí přistoupit, jinak Edie zavolá na policii a řekne jim o tajném kontě.
Julie by ráda šla na Mattův mejdan. Susan jí to povolí,ale Mike řekne, že když jel jednou kolem Mattova domu během mejdanu, viděl spoustu opilých lidí, a že si nemyslí,že by tam měla chodit. Ted´ je na Susan,jestli se přikloní k názoru Mike nebo jestli to julie dovolí.

Susan: “Oba máte dobré názory, ale myslím,že budu souhlasit s ….. A víte,že vás mám ráda oba…!“
Julie: “Rozhodni!!“
Susan: “Mike!Souhlasím s Mikem!“
Julie: “Cože?!“
Susan: “No vypadá to,že by ten mejdan mohl být divoký a začíná pozdě. Je mi líto,zlato,ale chtěla si rozhodnuti! Tohle je moje rozhodnutí!“

Dylan potká paní McCluskey, která jí řekne,že jí jako malou hlídala. Dylan si na to/jako na vše co se stalo na Wisteria Lane/ nepamatuje. A když ji McCluskey řekne, že si pamatuje na jejího otce jak si s ní hrál, je z toho Dylan celá udivená, protože ji matka řekla,že její otec se o ní nestaral.
Je oběd u Lynette, všichni jí pověstný koláč,který upekla Bree a všichni ho chválí a říkají, že je to ten nejlepší, která Bree kdy upekla. Pak ale Katherin řekne, že je to její koláč a že jim chtěla ukázat,jak ho umí. Susan raději převede téma na chemoterapii. zabrání tak další hádce. Lynette se jim svěří, že by potřebovala někoho, kdo by s ní docházel do nemocnice místo Toma, kterého tam nechce.

Bree: “No, moc ráda s tebou půjdu.“ (podá smetanu dál)
Susan: “Počítej se mnou!“ (podá smetanu dál)
Katherine: “Se mnou taky. Jsem dobrovolnicí v nemocnici, takže tam stejně budu.“
Lynette: “Bože,holky. Jsem tak dojatá, že do toho všechny jdete.“
Susan: “Od čeho jsou přátelé?“
(Gabrielle jako jediná neřekla,že s ní do nemocnice půjde a schovává se za hrnkem kávy)
Lynette: “Gaby?
Gabrielle: “Pro mě žádnou smetanu,díky.

Později toho dne jde Lynette k Sollisům domů a ptá se Gabrielle, proč se také nenabídla jako parťák na chemoterapii. Gaby ji vysvětlí, že její otec zemřel na rakovinu a že by to v nemocnici nezvládla.

Bree je naštvaná, že už není nejlepší kuchařka/pekařka v ulici,tak dělá co může, aby zjistila,v čem byl Katherinin koláč lepší. Upeče jich asi 10,ale žádný není tak dobrý jako ten, který upekla její sousedka. Rozhodne se, že se vloupe do domu sousedů a ukradne recept na ten koláč. Ale když je v domě, najednou přijde Katherin s Dylan a ta se jí ptá na otce. Katherin ji odbyje a řekne, že její otec byl zrůda. A Bree recept nezískala…. ?
Susan s Julie se opět vrátily k řešení problému ohledně mejdanu a Mikea. Susan tam julie pustí, ale nesmí se o tom dozvědět Mike, protože chce, aby si Mike myslel, že i on doma o něčem rozhoduje. Mike ovšem zjistí, jak se věci mají a řekne, ať se o Julie stará sama, ale o jejich společné dítě se budou starat společně.
I muži mají své dny.Carlos sedí s kamarádem v hospodě na skleničce a Carlos se mu svěřuje s Edie.

Carlos: “Jde o tohle. Mám šanci se dát dohromady s mojí bývalou, ale tahle ženská mi stojí v cestě. A ví o těch penězích a vyjádřila se jasně, že když ji nechám, práskne to. Musíte to pochopit… Vážně mi Edie záleželo, ale nemůžu ji nechat zničit můj život.“ (Dá mu obálku s penězi)
Carlos: “A tady je řada na vás.“
Muž: “Postarám se o to.“

Není nic zrádnějšího, než úsměv a nidko to neví lépe, než lidé, který se za ním zkrývají. Někteří ukazují bělavé zuby, aby zdvořile varovali své nepřátele/Katherin. Někteří nasazují zářivé výrazy, aby zastavili slzy/Gabrielle. Jiní nasazují podivné výrazy, aby zakrili svůj strach/Lynette. Ale pak je tu vzácný úsměv, který je opravdu skutečný. To je úsměv osoby, která ví, želejí starosti brzy zmizí/Carlos.