5. díl – They Asked Me

Od prvního dne v práci bylo Lynette Scavo jasné, že nová šéfka Nina je mimořádně napjatá. Aby jí od napětí pomohla, zkoušela Lynette své šéfce dávat relaxační dárky…uklidňující vlnu…aromaterapeutické svíčky…a dokonce meditační chi kuličky. Ale zdálo se, že nic nepomáhá snížit Ninino napětí. Až do dne, kdy Lynette došlo, že je tady ještě jedna forma relaxace kterou by měla zkusit.

Lynette vezme Ninu do baru.

Nina: “Co máš vlastně v plánu? Opít mě a já pak přistoupím na upravený slogan?“
Lynette: “Nebuď směšná. Mohli bychom toho dostat džbánek prosím?“
Nina: “Už ani nepamatuju, kdy jsem naposled byla v baru. Muselo to být s mým posledním přítelem, což bylo…bože, žiju jako jeptiška.“
Lynette: “Tak proč si někdy nevyjdeš a nevyhodíš si z kopýtka?“
Nina: “Věř tomu nebo ne, když přijde na seznámení s muži, jsem nesmělá.“
Lynette: “To já ne. Takže…co támhleten chlapík? Pozoruje tě od té doby co jsme přišli.“
Nina: “Je hezký.“
Lynette: “Tak za ním zajdi.“
Nina: “Ne Proboha. Kam jdeš? Lynette, sedni si…“
Lynette: “Ahoj dlouháne vidíš moji přítelkyni támhle? Myslí si o tobě, že jsi hezký. Nechceš jí koupit panáka?“

Druhý den přijde Nina do práce ve stejných šatech v jakých byla včerejší den.

Gabriell ukazuje Carlose fotografii jejich dítěte z  ultrazvuku.

Carlos: “To je hlavička?“
Gabriell: “Ne, to je noha.“
Carlos: “Mě to připadá jako hlava.“
Gabriell: “Takže je to jasné. Až se narodí oblékání ponožek si vezmu na starost já.“
Carlos: “Dnes celá záříš, víš to? Těhotenství ti sluší.“
Gabriell: “Opravdu? Když ti nevadí hemeroidy a nevolnosti tak je to docela jízda. Kde je ten David? Už tady měl být.“
Carlos: “Je ten nový právník dobrý?“
Gabriell: “Je to žralok. Bude se ti líbit. Už šest let neprohrál případ. Soudil se už i u nejvyššího soudu a naši manželskou návštěvu zařídil zatraceně rychle.“
Carlos: “Už teď jsem jeho fanoušek.“
David konečně dorazil.
David: “Omlouvám se za zpoždění. Rád tě vidím Gaby. Carlosi, já jsem David.“
Carlos: “Tak tohle nepůjde.“
Carlose se zvedne a odchází.
Gabriell: “Co to sakra děláš?“
Carlos: “Tenhle chlap můj právník nebude. Najdi jiného.“

Nina teď chce po Lynette, aby s ní téměř každý večer chodila do baru i když Lynette se to vůbec nehodí. Ale Nina jí nepřímo vyhrožuje, že by mohla přijít o práci. V noci Lynette v baru dojde, že pokud nezačne jednat, tak se volného večera se svou rodinou doma jen tak nedočká. A tak začne jednat. Na záchodě odloží převážnou část svého oblečení a začne na parketu a poté na barovém stole tancovat tak náruživě, že se okamžitě stane miláčkem všech mužů a o Ninu se nikdo už nezajímá.

Betty uvidí v televizi reportáž:

Máme aktuální novinky, rodiny v Chicagu si dnes zhluboka oddechly když byl zatčen podezřelý z brutálního útoku na místní středoškolačku Melanie Foster. Nicméně zadržení podezřelého je malá útěcha pro rodinu Melanie která svou 17-ti letou dcera ztratila skoro před čtyřmi měsíci. Tělo oběti bylo objeveno v místním parku ani ne míli od Attenboroughské střední školy.

Betty: “Viděl jsi zprávy? Někoho zatkli.“
Matthew: “Jo. Vypadá to, že jsme v suchu.“

Bety napíše dopis na policii: vím kdo zabil Melane Foster. Zatkli jste neppravého.

Carlos a Gabriell navštěvují v nemocnici něco jako „manželskou poradnu“, které se účastní více vězňů se svými ženami. Carlos řekne Gabriell, že Bradleyho nechce, jelikož je moc atraktivní a on Gabriell nevěří.

Lony, Susin dlouholetý přítel a manager chce po Susan aby s ním odešla od svého nynějšího vydavatele a založila s ním vlastní společnost. Lony jí už ale neřekl, že zpronevěřel balík peněz a oni ho vyhodili. Naštěstí Susan toto vše včas zjistí. Lony vyzná Susan lásku, ale ta mu řekne, že ho vždy chápala jen jako přítele a vždycky bude.

Gabriell chce po Davidovi, aby Carlose přesvědčil, že on je pro něj ten nejlepší právník, co ho může dostat z vězení. Ale Davidovi se do toho nechce, jelikož už prý dávno nemusí škemrat o práci.

Bree čeká až jí vydají tělo Rexe, přijde k ní poručík a začnou si povídat.

Bree: “Rex otráven nebyl a nikdo koho znám tomu nevěří.“
Poručík: “Rex tomu věřil.“
Bree: “Prosím?“
Poručík: „Doktor mu řekl, že byl otráven a Rex mu uvěřil.“
Bree: “Odkud to víte? Kde jste to vzal?“
Poručík: “Našli jsme to po Rexově smrti u jeho lůžka.A podává Bree lístek. To je jeho písmo, že? Víte co si myslím? Rex cítil vinu za to, jak se k vám choval. Ta nevěra, veřejné ponížení. To proto Vám odpustil. Pochopil, proč jste to udělala. Podívejte, má žena mě taky podvedla Já vím jak moc to bolí. A pochopí to i soudce. Každý chápe zločiny z vášně. Ale s každým dnem kdy to popíráte vypadáte víc a víc jako chladná, vypočítavá vražedkyně. A oba víme, že to Vy nejste. Ale nemůžu Vám pomoct, dokud mi neřeknete pravdu.“
Bree: “Promiňte, ale už budu muset jít. Musím něco zařídit.“
Poručík: “Bree, je zřejmé, že Vás váš manžel velmi miloval. Nemyslíte, že mu dlužíte abyste přiznala pravdu?“
Bree: “Detektive, já vím přesně co si můj muž zaslouží.“

Další den přijde do vězení za Carlosem David.

Carlos: “Co ten tady dělá?“
David: “Mám pro Vás návrh. Chci Vám vysvětlit proč by pro Vás bylo nejlepší kdybych Vás zastupoval.“
Gabriell: “Proboha Carlosi, aspoň si ho vyslechni.“
Carlos: “Asi je to lepší než sedět v cele.“
David: “Nemyslím, že bych vám vadil jako právník. Upřímně, já jsem ten pravý. Cítím, že váš problém se mnou je osobní.“
Carlos: “Cítíte správně.“
David: “Chcete vědět, jestli mě láká vyspat se s vaší ženou. A odpověď je ano.“
Gabriell: “On… Carlosi, on žertuje. Řekni mu, že žertuješ.“
nastalo ticho
David: “Gabrielle je svéhlavá, sebestředná a manipulativní. Je také natolik krásná, že by za ty problémy stála. Takže ve chvíli kdy opustíme tuto místnost ji začnu dobývat a až uspěju, o čemž nepochybuju, odletím s ní na můj zámek v Chamomix a vezmu ji do místního bistra. Mají tam ten nejlepší sýr v Evropě. Budeme se milovat u krbu a potom si v noci zalyžujeme. Lyžuješ, že jo? Jsi sportovní typ. Naučíš se to. Nicméně, tohle všechno se stane když mě vyhodíte. Když si mě jako právníka necháte Vaše žena je tabu. Za spaní s manželkou klienta by mi vzali licenci a za to nestojí nikdo, dokonce ani ona. Takže tohle je můj návrh. Nechám Vás o tom přemýšlet.“
A odejde
Gabriell: “Zlato promiň. Ten chlap je očividně blázen.“
Carlos: “Už se nemůžeš dočkat, co?“
Gabriell: “Prosím?“
Carlos: “On je můj právník.“
Gabriell: “Ale Carlosi…“
Carlos: “A víc k tomu nemám co říct.“

Holky čekají na Bree na hřbitově.

Susan: “Bree, kde jsi byla? Už jsme se začínaly bát.“
Bree: “Omlouvám se. Dolaďovala jsem poslední detaily. Tudy prosím.“
Gabriell: “Kam jdeme?“
Bree: “K Rexovu hrobu.“
Edie: “Myslela jsem, že tohle je Rexův hrob.“
Bree: “Změnila jsem ho.“
Susan: “Proč?“
Bree: “Udělal něco, čím mě rozzlobil a já už ho nechci vidět.“
Susan: “Co provedl?“
Bree: “Je to nepříjemné. Raději bych o tom nemluvila.“
Edie: “Viděly jste ty náhrobky? Některé jsou z 18-tého století. Je to fascinující.“
Lynette: “Bree, počkej, musíš nám to vysvětlit. Rex je mrtvý. Čím tě naštval?“
Bree: “Můj manžel, muž se kterým jsem strávila 18 let života, zemřel s myšlenkou, že jsem ho zavraždila.“
Edie: “Co?“
Bree: “Ano, kardilog se s Rexem o tuhle hloupou teorii podělil. A Rex mu uvěřil!“
Gabriell: “Víš to jistě?“
Bree: “Ano, protože zanechal vzkaz a budu citovat „Bree, chápu to. A odpouštím ti.“ Strávila jsem s tím mužem 18 let života. Jak to že mě neznal?“
Edie: “Možná ti odpouštěl za něco jiného.“
Bree začne křičet:
Bree: „Neudělala jsem nic za co by mi musel odpouštět! Byla jsem skvělá manželka! Když byl nemocný, pečovala jsem o něj. Když jsme měli málo peněz vycházela jsem se svým rozpočtem. Vařila jsem mu. Zašívala jsem mu oblečení. Pro lásku Boží, i záda jsem mu kvůli akné kontrolovala. A ten mizerný parchant má ty nervy mě chápat a odpouštět mi? Ať si to vypije, protože já tomu nerozumím a já neodpouštím.“
Gabriell: “Drahoušku, vím, že tě to ranilo, ale jsi si jistá, že si to nechceš rozmyslet? Už to nebudeš moct vrátit.“
Bree: “Jestli myslíte, že na věčnost ulehnu vedle někoho kdo si myslí, že jsem vrah, jste blázni. Co se mě týká, ať si hnije s cizíma.“